Cestovni denik "BBC TRIP" - den 25 - 28

Uz 28. den naseho pobytu zdravim vsechny verne ctenare a ctenarky. Prave jsme se vratili opet do Cairns do stejneho hostelu Serpentine, kde jsme nocovali v patek. Uplynule ctyri dny byly velmi zajimave. Sobotni vylet do Kurandy se vydaril moc, projeli jsme se obojzivelnym vozidlem destnym pralesem, zkusili jsme si hazet bumerangem, poslouchali jsme didjeridoo a divali se na aboriginske tance, ale nejvic se nam libilo, ze jsme si s jednim Aborigincem mohli asi 15 minut sami popovidat a to byla vec primo k nezaplaceni. Potom jsme si pohladili a nakrmili klokany a opet se nemohli odtrhnout od roztomilych koalek.
Nasledujici den Ewik skoro ani nemohl dospat, jak se tesil na snorchlovani u Velkeho barieroveho utesu. Vyrazili jsme v 9 hodin rano, asi v 11 jsme se poprve nasoukali do neoprenu a pak uz se jen kochali pohledem na koralovy utest... Videla jsme hned sest Nemiku vykukujicich ze svych sasanek, rybicky tu nebyly tak barevne jako v Egypte, ale koraly jsou tu senzacni... A ta voda! Neskutecne tyrkysova! Vystridali jsme na snorchlovani dve lokality, v te prvni byly koraly uplne u hladiny, zato v te druhe to bylo jako plavat v akvarku...
V pondeli rano jsme potom vyrazili do trpickeho destneho pralesa. Presunuli jsme se do oblasti Daintree Rainforrest. Absolvovali jsme hodinovou plavbu po "krokodyli rece" Daintree River a videli jsme nekolik "peknych kousku", jedno krokodyli miminko a jednoho krokodyla dokonce primo v rece plovouciho... Ke koupani jsme se ale premluvit nenechali :-)) Radsi jsme vyrazili na plaz, neb pocasko stalo za to.
Noc jsme stravili v kempovisti primo v pralese, bylo to opravdu senzacni, jen obrovske stromy, lijany, sumeni more a do toho cvrcci a ptaci... Rano jsme vyrazili k cili nasi cesty - na Cape Tribulation (Mys utrpeni). Potom jsme absolvovali nekolik prochazek destnym pralesem po chodnickovych stezkach, vyrazili do zmrzlinarny a opet na plaz. Cestou zpaty jsme se zastavili na veceri v letovisku Port Douglas. Hodili jsme se k tomuto ucelu patricne do gala, neb je to letovisko pro hornich deset tisic :-))
Zitra jeste zkusime vyrazit na krokodyli farmu dopoledne a odpolko snad uz jen polehavani u laguny v Cairns a baleni zavazadel. Vecer bychom se meli sejit s lidmi, u kterych budu bydlet. Uz mam i adresu, takze budu docela v centru. Ale stejne si musim co nejdriv opatrit kolo, protoze nektere ulice v Cairns meri treba i 5 kilaku.... Proste tu s mistem netroskari no :-))

Tak to by bylo v kostce neco malo z nasi cesty. Jdu do pokoje napodobit J a J, kteri uz spokojene klimbaji... Mejte se prima.

Vsechny zdravi Ewik

Cestovni denik "BBC TRIP" - den 19 - 24

Ahoj vsichni, mam tu cestu pozdravit vas vsechny poprve z Cairns, kam jsme pred nekolika chvilemi dorazili. Zatim jsem misto sveho budouciho pusobiste videla jen v plasti noci, takze z toho nemam skoro moc zadne velke dojmy, ale hostel, ve kterem dnes spime, je pomerne pekny... Prekvapive je velke mnozstvi Asiatu. Jak Jenik poznamenal, pripada si tu jak nekde v Japonsku nebo Koreji.
Ja jsem si behem nasi cesty uz domluvila ubytovani v Cairns, budu bydlet v dome jednoho starsiho manzelskeho paru, dohodili mi je primo ve skole, pry jsou to moc mili lide, s cimz muzu zatim dle cile e-mailove korespondence souhlasit.
Nase minule dny byly opet ve znameni deste, jinak uz to snad ani nejde :-))
Prvni den vyletu na mori bylo nadherne, slunicko fakt peklo, takze jsme se tesili uplne neskutecne moc, ze si koncne uzijeme ten "sunshine state". No druhy den rano se obloha zatahla, sice neprselo, ale snorchlovat bez zlatych slunecnich paprsku proste neni ono... Zato treti den to byla sila. Vzbudil mne prudky dest a cast cesty jsme proto stravili v podpalubi. Ale krmeni rybicek z lode melo taky neco do sebe. Nekolikrat mi malem ukously prst, jak se ty male mrsky praly o chleba! Z Airlie Beach jsme se tedy pred destem chteli skryt na Magnetic Islandu, coz mel byt jeden z vrcholu nasi cesty. Presunuli jsme se do meste Townsville, ale jelikoz z nebe porad padaly provazy deste, odjezd jsme odlozili a zasli jsme do kina na muzikal Mamma Mia!
Na Magnetic jsme vyrazili nasledujici den, kdy jsme take meli to potesteni si uzit asi 5 minut s koalou v naruci. Bohuzel me tlaci cas, takze popis naseho dobrodruzstvi s papouskem kakadu a dalsi zvirenou si budu muset nechat az na jindy. Posledni den bylo ale krasne, takze nakonec prece jenom nejake to slunicko drapky vystrcilo.
Z Townsville jsme vyrazili na sever, noc jsme stravili na plazi se sladkovodnimi krokodyli a pres den si uzili naprosto senzacni trasu plnou vodopadu a horkych termalnich pramenu...
SENZACE.
Dnesni den se vydaril na jednicku s hvezdickou! A videli jsme dokonce i volne zijici kolau a spoustu zelvicek...
Fotky mame krasne a mame jich spoustu, ale v hostelech jaksi neni v mych silach je navesit na net, takze se omlouvam, ale budete muset vydrzet...

Ted uz se omlouvam, konci mi cas, takze budu muset letet a uvolnit misto. Jdu si lehnout do naseho asijskeho doupete v prvnim patre :-)) Zitra jedeme na vylet do vesnicky Kuranda a v nedeli uz snad snad konecne... jestli vyjde pocasi... za Nemikem k Velkemu barierovemu utesu.

Mejte se vsichni krasne.
Zdravi Ewik, Janeka, Jenik

Cestovni denik BBC TRIP - den 7 - 18

Pane joooo, toto ale leti! Vidim, ze jsme ted dychtive ctenare blogu trochu zanedbavali... A bohuzel v tom budeme nejspis i pokracovat... Za hodku nam totiz z pristavu odjizdi lod "Pride of Airlie" a my se vydame na tridenni cestu kolem ostrovu Whitsundays...
Za tech vic nez 11 dni, kdy jsem nepsala, se udalo leccos, coz budu muset podrobneji literarne vylicit az po mem usazeni se v Cairns, kazdopadne pro vsechny mam zpravy pozitivni: zijeme, netrpime, uzivame si cestu, mame se myslim hezky a konecne nam taky pro nekolika proprsenych dnech vysvitlo slunce, coz nasi naladu jeste vylepsilo... :-))
Tridenni vylet po Fraser Islandu byl krasny, poznali jsme nekolik moc milych lidi, hlavne musim sklonit poklonu Jenikovi za to, jak to skoro cele v pisecnych dunach krasne odridil a dokonce nas i nekolikrat jeho zazracna noha na spojce vytahla z maleru. Ne nadarmo si od zbytku vypravy vyslouzil prezdivku Jan Koller! Jan Koller is a machine!! :-))
Druha poklona miri k nasi Janic, ktera vsem vytrela zrak svou anglictinou a treti den uz pry podle rodilych Londynanu sprechtila dokonce s britskym prizvukem! Vsechny si nesmirne ziskala svym tlumocenim do znakove reci, cimz si zpocatku trochu vypomahala :-))

Takze v teto sestave se vydavame vstric dobrodruzstvi na mori, mame strasne moc krasnych fotek, ale ty vam ukazeme az jindy, ted uz fakt musime jit, pac si musime hodinu pred vyplutim zapit prasek proti morske nemoci!
Tak papa.

Zdravi Ewik - toho casu porad jeste hlavou dolu :-))

Cestovni denik "BBC TRIP" - den 4, 5 a 6

Tak se vam zase vase tuuuristi hlasi z dalekych cest. Brisbane uz je kdesi v dalce za nami a nejcerstveji jsme se ubytovali v resortu "Koala Backpackers" v Hervey Bay, odkud zitra vyrazime na tolik ocekavanou cestu na Fraser Island.

V sobotu rano jsme se nechali busikem za husteho deste odvezt na letiste v Brisbane, kde jsme si vypujcili vuz. Objednany byl uz nekolik tydnu vuz Nissan Tiida, ktery nam byl take pristaven. Nacez jsme zjistili, ze se s nasi bagazi do auticka tak tak vejdeme. Jeste lepsi prekvapko nas ale cekalo, kdyz jsme se usadili uvnitr a zapnuli si pasy. Misto manualni prevodovky tam byl automat. To nas ponekud rozhodilo a zacali jsme zurive studovat manual. Asi po pul hodine jsme dosli k zaveru, ze jedinym resenim, bude to proste zkusit.

A tak jsme vyjeli. Kam jinam, nez primo na dalnici.

Lilo jako z konve a my se ucili za pochodu jizde na kruhaci, odmlzovani predniho skla a take jemnemu brzdeni. Timto skladame velky hold Jenikovi, ktery se s tim popasoval na vybornou a ted uz byste nepoznali, ze vlevo a s automatickou prevodovkou nejezdi odjakziva!

Prvni noc mimo Brisbane jsme planovali kempovat v pobreznim mestecku Mooloolaba, ale kvuli desti jsme se uchylili do hostelu.

Uzili jsme si bezva vecer s BBQ a karaoke, pri kterem se Ewik vyradil na nejvyssi moznou miru, ochutnali dalsi znacky australskeho piva a usnuli zaslouzenym spankem. Rano nas totiz cekal velky den! Cely jsme ho stravili v podmorskem svete UnderWater World.

Bylo to naprosto fantasticke!! Obri rejnoci, obri zraloci, nadherni tuleni a lachtani... Jejich show jsme videli 2x. Spotrebovali jsme jen asi jeden a pul giga v nasem fotaku :-))) Dokonce jsme absolvovali i prohlidku zakulisi a navstivili jsme zelvi nemocnicni luzka a videli jsme vsechny zraloky seshora. Jejich ploutve couhajici z vody byly naprosto neskutecne!!

Celkem jsme tam stravili asi 6 hodin a snad mohu mluvit za vsechny, ze jsme si to neskutecne uzili. Horsi to bylo pak. Pocasi ne a ne se umoudrit, takze jsme se misto kempovani opet potupne vratili do hostelu s otazkou: "Mate nas kam ulozit na dalsi noc?" :-)) Slecne recepcni se to zdalo velice vtipne :-)

Dnes rano jsme si zabalili svych pet svestek, naskladali svestky do Tiidy a presunuli se asi 180 km na sever. Cesta ubihala po dalnici krasne a privitalo nas roztomile pobrezni mestecko Hervey Bay. Behem odpoledne jsme absolvovali takove pripravne sezeni pred zitrejsim tridennim vyletem na ostrov Fraser. Seznamili jsme se s nasi skupinou, kterou tvori 11 lidi: jeden americky parecek, jedna Finka, dva Anglani a jedna Anglanka, jeden Mexican a jedenacty zatim nezarazeny jedinec. Provedli jsme nakup pozivatin v nedalekem supermarketu a ted se chystame zabalit si veskere propriety pred velkou cestou.

Doufam, ze uz nam bude od zitrka prat pocasi. Nemusi prset, staci kdyz kape, ze :-)))

Tak se mejte krasne, myslete na nas, jak tam ridime v pisecnych dunach a pereme se s psy dingo o kus zvance :-))

Uz se neskutecne moc tesime! Jupiiiiiii!

Ozveme se zase po navratu, pak valime smerem na zapad do outbacku.

Zdravi Ewik, Janeka a Jenik

Cestovni denik "BBC TRIP" - den 2 a 3

Treti den pobytu se opet hlasim s kratkym shrnutim uplynulych 48 hodin. Byly VELMI zajimave :-)
Tak napr. tim, ze se nekteri clenove vypravy uz paty den zivi ryzi :-) To vite, kdyz si date ryzi pred odjezdem k obedu, v letadle Korean Air potom mate ryzi k veceri a ke snidani behem prvniho letu a k veceri a ke snidani behem druheho letu, tak to je potom tezky. Ovsem moc tomu neprida ani fakt, kdyz si v kuchynce hostelu uvarite rizoto po priletu, a ctvrty den jdete na obed do indicke restaurace, kde se v ten den podava pro zmenu ryzove menu... No a to vsechno zakoncite tim, ze ochutnate ryzi na japonsky zpusob dalsi den k veceri - susi to jisti :-))
Tak takhle my si tady prosim debuzirujeme. Ochutnavame kuchyni nejen australskou, ale jak vidite, i interkontinentalni :-) Hlady tedy rozhodne netrpime. Ponorkou snad take zatim ne, ackoliv uz se nam podarilo zazehnat prvni krizi.
Minule jsem zapis na blogu koncila tim, ze Janeka spi a mezi tim ji dovezli ztracene zavazadlo. Misto radosti po probuzeni nas vsak cekal ponekud sok. Segra se me zeptala, jestli by se jeji zpatecni let nedal zmenit, ze tu s nami nechce byt, a jestli by se nemohla vratit co nejdriv zpet do CR. To jsem ponekud nemohla rozchodit, protoze clovek to tady cely zajisti a zorganizuje a vubec nad tim stravi cely mladi a okolnosti poslednich dni a ledvinove koliky jsem fakt nemohla predvidat. Takze jsem z toho byla trochu dost nestastna, protoze jsem se na tu cestu fakt tesila a nemohla jsem takove rozhodnuti pochopit. Nakonec bylo dohodnuto, ze pockame do dalsiho dne a pak "se uvidi".
Rano jsem tedy s napetim cekala, co bude. Stravili jsme skoro cele dopoledne hledanim budovy, v niz sidli Korean Air v Brisbane. Potrebovala jsem si totiz prebookovat svuj zpatecni let z 30. cervence na 19. prosince, cimz tedy zaroven avizuji vsem, kdo by me chteli transparentem "Vitej doma" privitat na letisti, ze tak mohou uciniti 20. prosince v 18:30 CET ;-)))
Ovsem najit Korejce v Brisbane, to je jako hledat jehlu v kupce sena. Asiatu je tu moc a dobre nebylo ani to, ze od prosince s Korean Air uz 3x prestahovalo. Ale nakonec bylo nase detektivni usili korunovano uspechem. Korejky byly neskutecne mile a ochotne mi let zmenily.
Zbytek dne jsme si potom uzivali vsichni tri nadmiru pekne. Sli jsme se na chvili rozvalit na plaz, nafotili jsme par kycovitych fotek a abychom si pojistili to, ze uz nas nejmladsi clenka vypravy neopusti, poridily jsme si jako spravne sestry slamene kovbojske klobouky, s nimiz jsme si pak cely zbytek dne vykracovaly jako "prave turistky" po Brisbane :-))
Dnes rano jsme potom vyrazili na nejvyssi vrchol v okoli Brisbane. Mt. Coot-ha je poaustralsteny nazev, kterym si puvodni aboriginske obyzvatelstvo vrcholek pojmenovalo. "Kuta" je vyraz pro med, protoze Aboriginci si na horu chodili k vcelickam pro med. A to se Ewikovi libi takovehle legendy :-)

Vyhled na panorama Brisbane nas okouzlil, pote jsme asi hodinu stravili prohlidkou botanicke zahrady a naprosto nas to navnadilo na cestu do tropickeho destneho pralesa, protoze mistni palmy nas primo fascinovaly.
A pak uz zase autobusem MHD cesta do centra Brisbane, nakoupeni suvenyru, nekolika rulicek susi k veceri, tradicnich australskych masovych kolacu.... a zbytek vypravy to v 7 hodin vecer zalomil.
Dneska se totiz dostavila krize. V 11 rano mi vsichni jak Sipkove Ruzenky zacali za pochodu usinat a bylo dost komplikovane s nimi narocny vystup na necelych 300 m vysokou "horu" absolvovat :-))))

Ewik je tedy jde do pokoje nasledovat a ulozit se ke spanku. Rano vyrazime na letiste pro auto.

Mejte se krasne a tesim se na komentare, ozveme se zase, jak to jen bude mozne.

Pa Ewik

Cestovni denik "BBC TRIP" - den 1

Zdravim vsechny, kdo nedockave zavitali na blog. Dnes jsme zahajili nasi "slavnou" a ocekavanou vypravu, jejimz nejsevernejsim cilem bude Cape Tribulation, kde se styka Velky barierovy utes a tropicky prales.

Ted jsme ale teprve na zacatku. Dnes rano se do Brisbane po dvou dnech na cestach sletli chybejici dva ucastnici a ja uz jsem byla nedockava, kdy prijde prvni zadrhel.

Prisel, jeste nez jsem vystoupila z minibusu na letiste. V sms stalo: "Korean Air nam ztratili jedno zavazadlo. Jaka je adresa toho hostelu, kde budeme bydlet?"

Bylo mi jasne, ze sestra nebude moc nadsena. A taky ze jo :-) S sebou v prirucnim zavazadle toho moc nemela, takze usmevy behem dnesniho dne trochu setrila, ale snad se to brzo zlepsi.

Ale jinak vstup na australskou pudu probehl bez nejmensich zadrhelu. Dokonce jim pry pani na celni prepazce nabizela, jestli k nechteji jit bydlet! My uz vsak meli bydleni zarezervovane...

Vsichni tri jsme se tedy nechali z letiste odvest do hostelu Banana Benders, ktery je docela prima, ma krasnou terasu s peknym vyhledem. Slunicko sajnuje, takze zda se, ze nam nic nechybi... No az na to zavazadlo, of course :-) Zasli jsme nakoupit nejake pozivatiny a uvarili si obed. A pak prisla ta dobra zprava - Korean Air dorucili na recepci hostelu ztracene zavazadlo. Klobouk dolu, netrvalo to ani pul dne!

Janicka ted usnula, takze nez se probudi, prekvapko tu na ni bude netrpevlive cekat. Stejne jako my netrepvelive cekame na jeji usmev :-))

Hlavne tedy, ze veci uz mame, hlady ani zizni netrpime, vecer si dame kratky workshop ohledne trasy cesty a snad se pribyvajicimi hodinami budou vsechny chmury pomalu rozpoustet...

Prece jenom jsme tu, abychom si uzili senzacni cestu, na kterou budeme jeste dlouho vzpominat!!

Zitra nas ceka prohlidka Brisbane, vylet po rece, navsteva plaze a dalsich zajimavych mist.

Tolik pro dnesek vse, louci se vase stala zpravodajka u protinozcu :-))