Cestovni denik "BBC TRIP" - den 19 - 24

Ahoj vsichni, mam tu cestu pozdravit vas vsechny poprve z Cairns, kam jsme pred nekolika chvilemi dorazili. Zatim jsem misto sveho budouciho pusobiste videla jen v plasti noci, takze z toho nemam skoro moc zadne velke dojmy, ale hostel, ve kterem dnes spime, je pomerne pekny... Prekvapive je velke mnozstvi Asiatu. Jak Jenik poznamenal, pripada si tu jak nekde v Japonsku nebo Koreji.
Ja jsem si behem nasi cesty uz domluvila ubytovani v Cairns, budu bydlet v dome jednoho starsiho manzelskeho paru, dohodili mi je primo ve skole, pry jsou to moc mili lide, s cimz muzu zatim dle cile e-mailove korespondence souhlasit.
Nase minule dny byly opet ve znameni deste, jinak uz to snad ani nejde :-))
Prvni den vyletu na mori bylo nadherne, slunicko fakt peklo, takze jsme se tesili uplne neskutecne moc, ze si koncne uzijeme ten "sunshine state". No druhy den rano se obloha zatahla, sice neprselo, ale snorchlovat bez zlatych slunecnich paprsku proste neni ono... Zato treti den to byla sila. Vzbudil mne prudky dest a cast cesty jsme proto stravili v podpalubi. Ale krmeni rybicek z lode melo taky neco do sebe. Nekolikrat mi malem ukously prst, jak se ty male mrsky praly o chleba! Z Airlie Beach jsme se tedy pred destem chteli skryt na Magnetic Islandu, coz mel byt jeden z vrcholu nasi cesty. Presunuli jsme se do meste Townsville, ale jelikoz z nebe porad padaly provazy deste, odjezd jsme odlozili a zasli jsme do kina na muzikal Mamma Mia!
Na Magnetic jsme vyrazili nasledujici den, kdy jsme take meli to potesteni si uzit asi 5 minut s koalou v naruci. Bohuzel me tlaci cas, takze popis naseho dobrodruzstvi s papouskem kakadu a dalsi zvirenou si budu muset nechat az na jindy. Posledni den bylo ale krasne, takze nakonec prece jenom nejake to slunicko drapky vystrcilo.
Z Townsville jsme vyrazili na sever, noc jsme stravili na plazi se sladkovodnimi krokodyli a pres den si uzili naprosto senzacni trasu plnou vodopadu a horkych termalnich pramenu...
SENZACE.
Dnesni den se vydaril na jednicku s hvezdickou! A videli jsme dokonce i volne zijici kolau a spoustu zelvicek...
Fotky mame krasne a mame jich spoustu, ale v hostelech jaksi neni v mych silach je navesit na net, takze se omlouvam, ale budete muset vydrzet...

Ted uz se omlouvam, konci mi cas, takze budu muset letet a uvolnit misto. Jdu si lehnout do naseho asijskeho doupete v prvnim patre :-)) Zitra jedeme na vylet do vesnicky Kuranda a v nedeli uz snad snad konecne... jestli vyjde pocasi... za Nemikem k Velkemu barierovemu utesu.

Mejte se vsichni krasne.
Zdravi Ewik, Janeka, Jenik