Psát či nepsat... To je oč tu běží!

„Well, I know it’s Thursday and I should write something, but to be honest, I don’t really feel like it… I am so tired, my day was pretty crap…“

“Come on, Eva! Bloody girl! Pull yourself together and just do it!”

Takhle nějak se to ve mně mlelo, mé vnitřní hlasy svedly krátký a nerovný boj :-) Který z hlasů byl nakonec vítězný, je nejspíš jasné :-)) Však ono se něco k popsání najde, nebojte :-)

Tak tedy, co se událo od pondělí zajímavého…
Předně celou naši třídu čekal v úterý ostrý „Speaking Test“. S našimi „speaking partners“ jsme ve dvojicích předstoupili před improvizovanou zkušební komisi tvořenou doposud skoro neznámým učitelem Johnem a naší lektorkou Dee, která seděla v rohu místnosti a pečlivě si zapisovala své poznámky a postřehy.
Přesně takhle to totiž bude vypadat i příští týden v úterý, kdy už nás to čeká „bez spodního prádla“, jinými slovy chcete-li „na ostro“ :-))

Simulace zkušebního pohovoru tedy přišla tento týden jako na zavolanou a já a Aljoša jsme byli odhodlaní ze sebe dostat to nejlepší. A nejspíš se to i podařilo. Tak ukecanou dvojici byste potkali málokdy a málokde :-)
A jak to tedy u takové zkoušky z mluvení vypadá? Předně je potřeba se představit a říct, odkud člověk je a takovou tu omáčku. Tazatel potom položí jednu až dvě doplňující otázky (např. které místo považujete ve své zemi za nejkrásnější :-) a jde se dál.

Popis obrázků. Tedy vlastně člověk nesmí popisovat, co na těch obrázcích je, to se prý dělá o dvě úrovně níž u FCE :-) Je sice potřeba říct, co tam je, ale přitom to vyjádřit pomocí nálad, pocitů, domněnek, teorií atd. :-)
Následuje otázka vztahující se k obrázkům, např. „Představte si, že předložené obrázky mají ilustrovat článek v časopise týkající se toho a toho tématu. Jaké další okruhy nebo otázky by se měly v článku vyskytnout, aby téma bylo popsáno vyváženě?“

Následuje několikaminutová diskuse.

Zajímavé je, že veledůležitou součástí vašeho hodnocení je to, jak na sebe se svým partnerem vzájemně reagujete. Tedy jestli si neskáčete do řeči, jestli se vzájemně respektujete, jestli se dobře doplňujete a umíte si vyjít vstříc… To považuju za celkem zajímavý nápad, protože i o tohle by v mezilidské komunikaci mělo jít… Dále se hodnotí gramatika a slovní zásoba, discourse management, výslovnost atd.

Potom tazatel vytáhne kartičku s otázkou a každý musí mluvit na dané téma několik minut v kuse sám. Jeho partner potom dostane minutu na doplnění řečeného a situace se obrací.

Já jsem teda dostala příšernou otázku: „Co si myslíte, že ovlivňuje lidskou preferenci tichého nebo hlučného prostředí?“. Toto téma mi evokovalo jediné: „Rozčiluje vás hluk?“, což byla jedna z mých prvních otázek, když jsem natáčela a stříhala v rozhlase u elévů ankety :-)

Připadala jsem si jako blázen, sama sebe jsem slyšela, jak se ze sebe ve stylu „chlupaté deky“ doluju nějaká moudra, ale popravdě – co byste na tohle téma ze sebe vypotili vy? :-)

Pojala jsem to tedy jako „hlavně se nezastavit“ a mlela jsem a mlela jsem, až jsem byla zastavena tazatelem Johnem :-)

To samé potom Aljoša a na řadě byla pomalu závěrečná část zkoušky – různorodé otázky na různorodá témata. A zazvonil zvonec a zkoušky byl konec.

John jenom vydechnul něco ve smyslu: „Wow“ a my byli odesláni na chodbu, aby se zkoušející mohli poradit.

Když jsme se vrátili, tak nám slavnostně oznámili, že nejenže jsme ten den byli nejlepší dvojicí, ale že jsme pravděpodobně byli i nejlepší dvojicí v celé jejich učitelské kariéře!

WOW!

Tím zase oni vyrazili dech nám :-) Ewík dostal z 30 možných bodů 28, Aljoša byl dokonce ještě o bod lepší a dostal 29, ale já ho zase trumfla tím, že jsem za celkový dojem dostala 10 z 10 možných. Johohooooo, ať teče rum :-)

Faktem je, že nám to prostě vyšlo. Krásně se nám dařilo se v řeči prolínat, co jsme říkali mělo hlavu a patu, občas nám odněkud vystřelil i nějaký ten vtip… Zkrátka jsme z toho i my sami měli dobrý dojem. Ale to pořád ještě neznamená, že se nám podaří repete v úterý, že :-)

A už vůbec to neznamená, že ve zkoušce samotné obstojím. Ostatní části (čtení, poslech, psaní, gramatika) tomu totiž moc nenasvědčují :-(

Jak už jsem nadhodila výše, krom Speaking Testu nás celý tenhle týden čekalo testování.

Např. dneska jsme dělali celodenní simulaci všech částí zkoušky (tzv. MOCK TEST) a řeknu vám, že to teda není žádná brnkačka být maximálně soustředěný 6 hodin skoro v kuse…

Začali jsme v 8:30 psaním dvou slohových útvarů, na což má člověk včetně přepisu na čisto jen pouhé dvě hodinky. Pak následovalo čtení a po obědě Use of English.

Jedno horší než druhý. Poslední část Use of English, kde se píše summary dvou textů, jsem navíc nestihla… Špatný „tajm menežment“ :-))

Jsem z toho tudíž poněkud přešlá a špatná, že se mi to radši ani nechce popisovat, takže to prostě přejdu… Sorry :-)

Možná vám bude připadat divný, na co si tady jako hraju, jak může někdo mít 28 bodů za mluvení a pak si zoufat nad ostatními částmi zkoušky. Přece buď anglicky umím perfektně nebo neumím… Jenže u mě je to prostě jinak. K perfektnímu ovládání angličtiny mi chybí poněkud bohatší slovní zásoba. Neznám pořád ještě tisíce a tisíce slovíček a desítky frázových slovech… A to, že to není při mluvení poznat, je prostě daný tím, že si zkrátka většinu věcí dokážu říct jinak, opíšu to jiným spojením, které znám a tak podobně. A pořád ještě těžím z toho, že v češtině je moje slovní zásoba docela dobrá a navíc jsem prostě od přírody ukecaná…

A potom, když v těch dalších částech testu vyjde najevo, že jsem slabá, tak to všechny nesmírně překvapí… Ano, jasně, občas mám štěstí na otázky, takže „bych to i dala“, ale většinou jsem prostě pod čarou a tím to hasne…. Uvidíme no, nechci házet flintu do žita. V sobotu mám poslední směnu v práci a pak mě čeká 10 dní intenzivního předzkouškového opakování všeho probraného za 3 měsíce přípravného kurzu.

Třeba se ještě něco naučím :-)))


Tak a teď jsme se dostali do slepé uličky, neb Ewík je ospalý, ale ví, že tapeta ještě nedosahuje obvyklé délky. Tak co byste řekli, kdybych si dala závazek, že vám třeba v sobotu popíšu session v Café China, kam se v pátek chystáme na slavnostní oběd s naší třídou?

Anebo jestli se vám to nelíbí, tak já můžu psát dál hned teď… Ale v tom případě se připravte na docela drsný popis videozáznamu císařského řezu :-) Jojo, to totiž v obýváku běželo před chvílí, když jsem dorazila z práce.

Na megaobrazovce televize s uhlopříčkou přes 1.2 metru se nějací lidé dobývali do mateřského lůna, odkud z kaluže krve a plodové vody pomocí hrozivých ocelových kleští vytáhli malého člobrdu…

Vaše volba je mi jasná, tímto masakrem tedy dnes končíme :-)

Mějte se hezky a já se zase ozvu, až budu mít lepší zážitky na popisování :-)


S oroseným pozdravem a vlhkostí vzduchu 93 % se z australských tropů loučí váš Ewík