Pane joooo, toto ale leti! Vidim, ze jsme ted dychtive ctenare blogu trochu zanedbavali... A bohuzel v tom budeme nejspis i pokracovat... Za hodku nam totiz z pristavu odjizdi lod "Pride of Airlie" a my se vydame na tridenni cestu kolem ostrovu Whitsundays...
Za tech vic nez 11 dni, kdy jsem nepsala, se udalo leccos, coz budu muset podrobneji literarne vylicit az po mem usazeni se v Cairns, kazdopadne pro vsechny mam zpravy pozitivni: zijeme, netrpime, uzivame si cestu, mame se myslim hezky a konecne nam taky pro nekolika proprsenych dnech vysvitlo slunce, coz nasi naladu jeste vylepsilo... :-))
Tridenni vylet po Fraser Islandu byl krasny, poznali jsme nekolik moc milych lidi, hlavne musim sklonit poklonu Jenikovi za to, jak to skoro cele v pisecnych dunach krasne odridil a dokonce nas i nekolikrat jeho zazracna noha na spojce vytahla z maleru. Ne nadarmo si od zbytku vypravy vyslouzil prezdivku Jan Koller! Jan Koller is a machine!! :-))
Druha poklona miri k nasi Janic, ktera vsem vytrela zrak svou anglictinou a treti den uz pry podle rodilych Londynanu sprechtila dokonce s britskym prizvukem! Vsechny si nesmirne ziskala svym tlumocenim do znakove reci, cimz si zpocatku trochu vypomahala :-))
Takze v teto sestave se vydavame vstric dobrodruzstvi na mori, mame strasne moc krasnych fotek, ale ty vam ukazeme az jindy, ted uz fakt musime jit, pac si musime hodinu pred vyplutim zapit prasek proti morske nemoci!
Tak papa.
Zdravi Ewik - toho casu porad jeste hlavou dolu :-))
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
No ty fotky by to chtelo, protoze pak to strha internetove linky, to budou gigabyty a 10000 kusů, kam se hrabou Japonci. Cus Lukyn
Zdravo, cestovatele! Doufam, ze Karel nebude zarlit na neveru s rejnoky a vodnimi zelvami. Mam na srpen pripravit do modran pisecne duny a usmernit dopravu vlevo, aby si Honza zvykl? :-))) Jen mi musi poslat cislo, odkud se kupuje ten jeho pisek - zelvi, co s nim ma tzakove zkusenosti :-) Preju, at slunicko vydrzi!!!
Ahoj Eviku,
tak jsem si užila dlouhé čtení, doháněla jsem poslední zhruba měsíc a půl, kdy jsem se válela na prosluněných pobřežích Mallorky a brázdila tamější horstvo, trhala rekordy na různých golfových greenech (stali jsme se totiž s Lukášem vášnivými hráči, ačkoli na svém odpalu mám ještě hodně co zdokonalovat) a hlídala dětičky na tradičním táboře. Zpráva, že taťka onemocněl, se ke mně ale dostala - doufám, že už mu je líp a taky že jste na Janinu hodní, aby si chudák nemusela připadat jako křeník. Jinak už se taky těším na fotečky. Užívejte si, buďte na sebe opatrní a papa. Jana (with Lukas).
Okomentovat