Když si tři holky užívají (v Ložnici :-)

Je to tak, čtvrteční dámská jízda v jednom z nejoblíbenějších nočních klubů přímo v centru Surfers Paradise se vážně vydařila. Pakliže se divíte, proč jsme vyrazily ve čtvrtek, když druhý den byl normální pracovní den, odpověď je prostá. Studenti tady prostě paří ve čtvrtek. Čtvrtek je vyhlášený široko daleko, a kdo sedí ve čtvrtek doma, ten společensky nežije :-) Důvodem je to, že většina studentů v pátek a v sobotu večer pracuje, takže paří nestudující a nepracující část lidstva, hlavně tedy turisti a studenti je obskakují.

Vyrazily jsme tedy ve třech, já, moje norská kamarádka Vera a má německá „Freundin“ Steffi. Jak už jsem psala, podnik zvaný Bedroom (Ložnice) je tady veeelmi oblíben především pro svůj nadstandardní a inovativní přístup. Každý čtvrtek je tzv. „Ladies night“ – tedy dámy mají vstup zdarma a také všechny nápoje. Ne však celou noc, ale jen do zhruba půlnoci, než na scénu vtrhne… kdo jiný, než striptér :-) Dámy si ovšem víc než těšením se na striptéra mohou krátit čas kocháním se vypracovanými těly přítomných pánů barmanů a číšníků, kteří pravděpodobně tráví celé dny v posilovnách a soláriích, aby pak ve čtvrtek mohli obléci černé kalhoty a motýlka a… to je všechno :-)

A dámy slintají...

Ewík neváhal a s jedním z číšníků se nechal zvěčnit. Z čistě dokumentačních pohnutek! Of course :-)

Všechny tyto klubové atrakce však samozřejmě nejsou z nezištných důvodů. Platí zde přímá úměra – čím víc sexy koček do klubu dostanete, tím víc platících pánů se bude chtít dostat dovnitř…

No a když už tam ty pány máte, tak aby si taky přišli na své, dámská obsluha clubu je oblečena nikoliv v brčálově zelené uniformě jako Ewík v Musgrave Hill Bowls Clubu, ale pouze v sexy kompletu, tedy v korzetu, kraťáskách a černých punčocháčích :-) Nemají to tam sice nikde uvedené, ale myslím, že dámská obsluha musí mít minimální velikost košíčků podprsenky C :-) Některé kočky měly silikony jak balóny :-)

Ale ani zezadu to není špatné, co říkáte? :-)

Co je však hlavním lákadlem tohoto podniku, jsou postele. Nemají tu totiž klasické stoly a židle, ale je tu několikero velkých postelí, které můžete v partě obsadit a pozorovat hemžení na tanečním parketu. Tedy můžete, pokud nejsou všechny postele rezervované, což bylo v našem případě do půlnoci. Pokud byste o rezervaci postele uvažovali, tak to stojí na 3 hodiny 200 dolarů :-) Jak postele úderem půlnoci osiřely, už jsme si na nich mohly blbnout, jak jsme chtěly :-)

Zase tak moc jsme neřádily, abyste si nepředstavovali nějaké orgie. Prostě tancovačka na diskotékové odrhovačky :-) Bylo to však nesmírně zajímavé srovnání s českými „diskoškami“ :-) Australanky totiž podobné cluby navštěvují zásadně v tom nejlepším, co podle nich ukrývají jejich skříně.

Jsou prostě neuvěřitelně vymóděné, nebo spíš přemóděné a přeplácané a neváhala bych se některé outfity přirovnat k oděvům lehkých žen. Minišaty a pokud možno stříbrné nebo prostě co nejvíc blyštivé hrají prim a k tomu pochopitelně patří lodičky na minimálně 10centrimetrovém podpatku. A ověšené vším možným, namake-upované, s natuženými vlasy a pořádnými loknami. No prostě jak parodie nevím na co:-)))

Kolikrát jsem si říkala, že kdyby si takhle oháknuté holky vyrazily někam v Praze, tak by je možná policajti legitimovali :-)

My jsme to vzaly ve střídmém duchu, přece jenom v riflích by si tady člověk připadal jako „šmudla“ :-)

Navíc ten den zrovna probíhalo finále soutěže o nejvíc sexy kočku v bikinách, takže barbínama v minišatech to tam opravdu hýřilo :-)

No a ještě mě upoutalo to, že v Ložnici měli jednu pěknou vychytávku – speciální zrcadlové minipódium oddělené řetězy, v němž byla taková ta tyč, kolem které se kroutí striptérky. A dámy, které vyrážely ten večer ve skupinkách na dámskou jízdu, se kolikrát nežinýrovaly a pěkně huply na tyč… Třeba jako tahle paní :-)

My jsme si podobné „extempore“ odpustily a radši si chodily na bar pro pití :-)

Zvládly jsme do půlnočního striptérského čísla pěkných pár drinků, takže jsme pak hezky vesele tancovaly. Dokonce si představte, že si mě vyhlídla jedna proklatě sexy lesbička a chtěla si Ewíka odvézt domů! :-))) Ale já jsem se nenechala, takže si za mě hbitě našla náhradu. To jsem fakt ještě nikdy nezažila :-))))

Takže tak nějak jsme asi strávily naši ladies night v Bedroom(u). Ovšem nemohu vás ochudit o vtipnou tečku na závěr :-) Jak už to tak bývá, tak v podobných klubech hraje dosti hlasitě hudba. Naštěstí náš DJ měl fakt docela dobrý vkus, takže osobně hudební složku hodnotím jako pozitivní. Akorát jsme nějak s holkama řešily, jestli se to majitelům opravdu vyplatí ten vstup a pití zdarma pro dámy, protože i když je koncentrace dam v přiléhavých oblečcích značná, většinou vyráží v houfech a partičkách. Takže je otázkou, jestli se vůbec někdo může v takových podmínkách – hlasitá hudba, kamarádky všude kolem – seznámit s někým opačného pohlaví. Shodly jsme se na tom, že NE. Tohle je důležitý moment příběhu, protože asi o hodinu později, už to neplatilo. Jak jsme tak tancovaly, začal Veru hypnotizovat pohledem jistý mladík. A prostě znáte to, dva co se stydí, tak po sobě dobrou půlhodinu koukali, koukali a koukali… ale ani jeden se neměl k ničemu jinýmu. No a najednou mladík zmizel. Vypařil se. Byl fuč.

Musely jsme s Verou čekat ještě asi hodinu na místě, jestli se „náhodou nevrátí“ :-) No nevrátil se, takže jsme zvedly kotvy, ale bylo to šílený, ta holka mu prostě úplně propadla… Víte, jak to bylo v Babičce, s Viktorkou a vojákem… Stačil jediný pohled :-) Takže jsme vyšly na ulici a Vera nás prosila, ať se díváme všude kolem, jestli nezahlédneme červené tričko tajemného neznámého :-) Dokonce jsme s ní musely vlézt ještě do jednoho klubu, protože tvrdila, že ho zahlédla přes sklo uvnitř! No samozřejmě tam nikde nebyl. Už už jsme mávaly na taxíka… Když tu náhle, jako mávnutím kouzelného proutku… ho Vera uviděla. Byl se svým kamarádem ve stánku s pizzou. Takže jsme tam zamířily, že jako umíráme hlady… A ti dva konečně mohli zahájit svou konverzaci.

Naštěstí se ukázalo, že její „chlapec v červeném tričku“ není žádný vagabund, chodí s náma dokonce do školy a bydlí nedaleko, takže si ti dva šťastně vyměnili čísla a dneska jdou spolu do kina. Zazvonil zvonec a pohádky je konec, milé děti :-)

Domů jsme přijely taxíkem asi ve 3 ráno a pozitivní na celé akci bylo to, že to každou z nás stálo všeho všudy pět doláčů, tedy třetinu z 15 dolarů za cestu taxíkem. No nekupte to :-)

Jedním z drinků zdarma tedy připíjím na zdraví manažerům clubu.

Ať žijí ladies nights v Bedroom(u)!

Váš Ewík