Vivat Korean Air! Bravissimo! Well done!

Tak vazeni a mili, nyni jiz bez diakritiky, neb tady - na korejskem letisti Incheon nedaleko Soulu - mohu byt rada i za to malo latinky, ktera tu je. Jiz se mi podarilo se prepnout do korejstiny a hooorko tezko jsem hledala, kam kliknout, aby se to vratilo:-))
Puvodne jsem se chtela na uvod omluvit za svou nechutne dlouhou tapetu, jak bych oznacila svuj prvni prispevek na tomto blogu... Chtela jsem si dat zavazek, ze budu psat mene, ale casteji... Verim vsak, ze pochopite, ze jsem plna dojmu z prave skonceneho letu, takze zadnych par vet ode me cekat nemuzete... Ale budete-li o to moc stat, jsem ochotna udelat na uvod strucne resume pro ty, kdoz casu nemaji na zbyt a vyplody grafomanky cisti nechteji:-)) Resume je snad jasne na prvni pohled jiz z nadpisu. Let byl jednim slovem fantasticky. Tedy ten zacatek byl trochu zamlzen, protoze jsem si pro same slzy malem z oka vyplavila kontaktni cocku a pan policista me ani nechtel pustit, jelikoz pres rozmazanou rasenku nebyl schopen identifikovat osobu pred nim stojici:-))
Kazdopadne - s prichodem do letadla slzave udoli ustalo a Ewik se zacal rozkoukavat. Prece jenom - mel za sebou doposud pouze ctyri lety, z toho 3x s nizkonakladovym EasyJetem do Anglie a jednou s CSA do Egypta. To se vsak neda srovnat se zcela exklusivnim a luxusnim cestovanim s Korean Air! Pravdepodobne na spoustu postrehu z cesty zapomenu, ale kazdopadne to bylo proste zuzo...
Byla jsem usazena pohodlne u oknenka, na sedacce na me cekal polstarek, deka, lahev s vodou a vedle take spolusedici Marek cestujici do Koreje do Pusanu. Hrala Mala nocni hudba, pohodicka... vznesli jsme se, chvili si povidali, a jelikoz nebylo letadlo ani zpola zaplnene, Marek si po chvili na zbytek cesty odsedl, takze jsme meli dvojsedacku kazdy jen pro sebe. Na monitoru jsem sledovala planovanou trasu letu... Dost me tedy prekvapilo, ze jsme si to namirili na Varsavu a Minsk a Moskvu... Cekala jsem trochu neco jineho. Ale to uz zacal koncert letusek. Jedna jako druha, myslim jedna krasnejsi nez druha! Jsou nesmirne mile, zacali rozdavat sluchatka, potom ubrousky, potom balicky, ktere me dost pobavily... Uvnitr byly poklady typu: ponozky, kartacek s pastou, skraboska na oci na noc, klicenka... A pak neustale rotovaly kolem nas a roznasely dzusy a noviny... Ano - jako vesnicanka v Praze, mam z toho ten samy dojem, ale kdyz ono to vsechno bylo proste takove pekne... Roztomile:-) Nasledovalo servirovani vecere. Nejspis je vam jasny, ze taky musim vyzkouset vsechno, proto jsem si pochopitelne vybrala "korejske menu". Bylo to... jak to rict? Zajimave :-)) Uvidite sami, jen co dam na net fotecky... Polevka z morskych ras, ryze, k tomu jiste zvlastne upravene prilohy, nakladane okurky se zazvorem a k tomu vynikajici dezertik zmrzlinovo-pudingove konzistence. Takze pohoda. Ale pak uz byl Ewik nedockavy... A tak vytahl mp3, kam mu Honzik natahl specialni komponovany porad v delce jedne a pul hodiny. Bylo to, vazeni pratele, rozhlasove pasmo s doprovodnym slovem ve versich... Cimzto bych mu za nej rada sklozila poklonu! No a ja se po zbytek vecera culila na vsechny strany, ale zase musim priznat, ze v porovnani s usmevy letusek to byl jen slaby odvar:-) S timto prijemnym pocitem jsem vyndala cocku z oka a pripravila se ke spanku. Zahrabala jsem se do dvou dek a dvou polstaru a pri sledovani korejskeho detektivniho filmu jsem usnula... A probudila se NAD ULANBATAREM v Mongolsku! Nevim, jestli uz jste zazili neco podobneho, ale v ty 4 hodiny rano uz bylo svetlo a pod nami obrovske hory, pouste, no parada. Postupne se zacalo budit cele letadlo a nasledovaly dalsi veci, ktere mi jako vesnicance vyrazily dech:-) Letusky zacaly roznaset naparene rucnicky, abychom se mohli po narocne ceste osvezit... A kdyz mi za nedlouho pote prinesly i rajcatovy dzus spravne nakysle chuti, jiste chapete, ze moje nadseni neznalo mezi:-)) Nad Pekingem jsem si potom vychutnavala snidani. Opet jsem zvolila korejskou verzi - tentokrat to nebyla uplne stastna volba, neb pokrm tvorila ryzova kase bez chuti. Bylo nutne do ni nasypat pripravenou smes, coz se ukazalo jako jeste horsi, neb to byly opet rasy... Zkuste si dat ryzovou kasi vonici rybinou a taky vas brzo prejde chut:-)) Nastesti k tomu bylo nakrajene ovoce, takze jsem byla uchranena od smrti hladem:-) Az do pristani jsem se venovala studiu pruvodce Australii a pozorovani trasy letu.
Pristani bylo opet bezchybne. Profoukavala jsem si preventivne usi:-)) a dosedli jsme hladce, jako snad jeste nikdy...
Behem cesty jsem se seznamila s jednou rodinou z Brna, jmenuji se Kovarovi a jsou to mama, tata a dva kluci. Leti na mesic do Australie na navstevu za znamymi, neumeji vubec anglicky, tak jsem se k nim prifarila a prekladam jim. Cilem jejich cesty je tez Gold Coast, takze spolu zanedlouho nasedneme do dalsiho letadla smerujiciho do Brisbane.
Uz jsem si tu i vymenila korejske wuany, 5 dolaru je asi 4 000 wuanu, internet na hodku stoji 3 000. Ale letiste je pekne. Venku jsou 3 stupne celsia, takze docela kosa jako u vas...

No nic, uz mi zbyva jen par minutek internetu, bohuzel v Koreji nema zadny z mych mobilu signal, takze musim pockat az do Austrosky. Doufam, ze dalsi 10hodinovy let bude prinejmensim stejne prijmeny jako ten prvni... Smutna nalada uz me - jak asi vidno - opustila a nesmirne se tesim na dalsi zazitky....
A stejne se tesim i vase na pripadne ohlasy, ktere muzete psat do komentaru. A jeste jednou se omlouvam za dalsi nechutne dlouhou tapetu.... Prominte, ale muselo to ven!!

Taky dekuji za vsechny darecky a talismany na cestu. Doufam, ze se mate prima, dalsi pokracovani bude uz od protinozcu!