Díky za fíky i všechno ostatní

Přesně tak, ráda bych vám všem poděkovala za vydatnou podporu, jsem ráda, že mé výplody nezatracujete a snad se při nich i trochu bavíte... Věřte, že samozábavný Ewík se při jejich psaní baví:-))
Taky bych ráda poděkovala za všechny talismany, jimiž jsem byla vybavena... Věřte nebo ne, ale po dnešku si definitivně připadám jako dítě štěstěny... Už za několik málo hodin si totiž budu moci všechny mé svršky i spodky konečně vybalit a zlikvidovat ten šílený čurbes, který z nezbytných okolností v mém kufru zkrátka dřív nebo později musel vzniknout... Znáte to sami, když něco hledáte, není čas na hrdinství, věc se popadně, zbytek se nahází zpět, kufr se zamkne a pokoj opět vypadá uklizeně:-))

Jak už jste si asi zvykli, sepisuji své příhody chronologicky, protože jen to může zaručit, že vynechám jen věci méně podstatné:-) Ale slibuji, že jakmile to bude jen trochu možné, vynasnažím se poskytnout i jiný obrázek australské společnosti. Témata už bych měla... vlastně mě jich každý den napadá hned několik. Např. se můžete tedy těšit na zamyšlení nad tím, čím je zvláštní australský toaletní papír anebo jak to tady mají s praním:-)))

Poslední příspěvek, pokud mě pamět neklame, končil optimistickým zvoláním Jupííí a nuceným odchodem z klimatizované Computer Lab do vedra nejen zdálnlivě připomínajícího peklo.

Ohlášená "Orientation Session" se však nekonala. Ačkoliv jsme byly při zápisu do školy důrazně upozorněny (ano - já a mé Norewegian girls), že musíme absolvovat Orientation 2x, že to bude pokaždé něco jiného, jakmile v pátek zjistili, že jsme vetřelci, byly jsme pomocí vtipných, díky textovým orientátorům však neomylně čitelných poznámek vykázány ven s tím, že se vše potřebné dozvíme v úterý. Naštěstí se mi ale podařilo ukořistit naprosto luxusní set informačních brožur, díky kterým jsem si včera ukrátila svou bezesnou noc.
Ano.
Po zhruba tak 12 letech, kdy se Ewík odebral do Hajan tak do dvou minut od chvíle, kdy zalehnul, se najednou přestalo dařit... Zatím nechci panikařit, dám šanci ještě téhle noci, každopádně už jsem se dlouho tak nenudila!
Nebyla jsem vůbec ospalá, ale věděla jsem, že spát musím, protože je přece noc!
Takže jsem se převalovala, poslouchala BBC World Service... Řeknu vám, že ty zprávy jedou fakt poctivě celou noc, o USA, Turecku, Kosovu atd. jsem slyšela asi tak 113x :-) A sny pořád ne a ne přijít...
Naštěstí se aspoň nekonalo to, čeho jsem se obávala. Že budu následující den nepoužitelná.

V 11 hodin pro mě přijela k hostelu Christine, ta limoška je teda Chrysler, ale faaaakt obrovskej. Naložila do vozu mě, dva koše prádla a krom zavazadel přidala ještě mého nového spolubydlího Lucase. Ten je z Norimberka, ale odmítá se mnou komunikovat německy, protože sem prý přijel kvůli angličtině!
Tak tenhle Lucas si zabral ten pěkný žlutý pokoj, který bych za normálních okolností nejradši hned adoptovala, protože je opravdu krásný:-) Jelikož já jsem se původně měla stěhovat až zítra, protože v mém pokoji je zatím jistý Sam, pro mě je dnes v noci vyhrazen gauč v obýváku, ale to mi nijak zvlášť nevadí, neb na gauči už jsem fakt dlouho nespala:-)) Naopak to bylo od Christine lovely, že nás vyzvedla, protože když jsme dokončili prohlídku domu, tak nás odvezla do nejbližšího levného supermarketu, abychom se zaopatřili zásobami. Jelo se do Aldi. Nikdy byste nevěřili, že německé Aldi bude vypadat i v Austrálii stejně jako kdekoliv jinde. Dokonce i marmelády mají řazené stejně:-))
Takže jsem se rozhodla využít přiležitosti a nakoupila veškerý, jak my tady říkáme "stuff" nezbytný pro přežití následujících měsíců. Koupila jsem toho opravdu hodně, hlavně zásoby všeho těžkého, protože potom už to všechno budu muset nosit sama.
Když jsem viděla ten vrchovatě naložený koš, říkala jsem si, že není úplně špatný nápad začít vypisovat kurzové sázky na to, kolik budu platit výslednou částku na kase.
A jelikož Ewík je tvor soutěženímilovný, řekla jsem si, že by nebylo úplně od věci uspořádat podobnou akci i pro milé čtenáře tohoto blogu. Pakliže se to osvědčí, můžeme v podobných soutěžích pokračovat:-)
Tady jak zní dnešní soutěžní otázka? Tipněte si, kolik byla v konečném součtu cena dnešního nákupu v Aldi. Nákup čítal základní potraviny, konzervy, mléka, prací prášek, tu tohle a tu tamto...
Tip nejližští správné částce bude oceněn upomínkovým přemětem z Austrálie a autor vítězného tipu se může těšit na pochvalu před nastoupenou jednotkou:-))
Abych nebyla nařčena z nadržování, jako důkaz umístím na blog vyfocenou účtenku:-))

Co se krom neusínání dělo zajímavého včera? Byla jsem poprvé nakupovat. Co taky jiného by mohla vymyslet banda holek, které byly vykázány ze školy:-) A tak jsme jely do nejbližšího nákupního centra. Naprosto mě uchvátil krámek se suvenýry. Tedy, byla to spíš nákupní hala! Nedělám si iluze, že by cokoliv z provenience pocházelo z Austrálie, ale bylo tam spousta originálních a vskutků "cool" věciček.
Potom bylo také potřeba přistoupit k sebekritice.
Zjistila jsem, že ačkoliv jsem před odjezdem proštudovala celou řadu příruček, cestopisů, letopisů, průvodců a blogů, nezabalila jsem si správně. Alespoň ne pro stát, který se honosí přezdívkou "slunečný". Můžete mi prosím někdo říct, proč mám s sebou troje kalhoty??? Proč mám s sebou tři mikiny a potom jednu tak obřích rozměrů, že se hodí možná tak na kempování
v Durmitoru??
Proč mám proboha s sebou dvoje botasky, ale jen jedny flip-flopky, po kterých se mi notabene dělají puchýře? A jako nejzbytečnější se ukazuje MŮJ NAPROSTO ÚŽASNÝ SPACÍ PYTEL VHODNÝ AŽ DO MÍNUS 15 STUPŇŮ CELSIA!!!
Prodám. Značka? A ještě vám za to zaplatím:-)

Zkrátka a dobře, vzhledem k tomu, že tu právě probíhají "letní výprodeje" a v krámech jsou stojany narvané k prasknutí věcmi po pěti dolarech (cca 80 kaček), tak se nikdo nemůže zlobit, že jsem se neudržela. Pořídila jsem si pár věciček, ve kterých mě doma neuvidíte, to vám garantuju, ale tady to jinak dost dobře nejde... Všichni tu chodí jen v žabkách, tílkách a sukýnkách... :-))) Takže jsem si pořídila rovnou tři:-)

Co taky jiného, když je třeba jako dneska. V autě jsme měli klimošku, ale když jsme se rozjížděli, byla otevřená okna a řeknu vám - bylo to, jako když na vás někdo namíří pěkně horkým fénem
z obou stran. Původně jsem plánovala jít s holkama na pláž (poprvé), ale nebyla jsem schopna přesunu, takže jsem se naložila do bazénu, který mám asi 2 metry od domu. Ležela jsem tam tak dobré tři hodiny jako ve vaně:-)
Prostě v tuhle chvíli se mi tady opravdu začíná líbit. Krásný dům, kousek od školy, vypůjčené kolo, senzační paní majitelka... a v neposlední řadě skvělí spolubydlící: Indka Roady, Francouz Matieu, Holanďan Linnet (na černo tu s ním bydlí jeho slečna), jeden Ozzík, kterého zatím neznám, jelikož bydlí v chatce na zahradě a již zmiňovaný Němec Lucas.
Dnes večer jsme tady seděli, povídali, slovo dalo slovo, takže snad by se mohla co nejdřív rýsovat i nějaká ta práce...
Hlavně bych to nerada nějak zakřikla...

Jinak jsem byla vyzvána, abych se vyjádřila ke svému plánu na příští týden. Inu s radostí. Zde jest:
Neděle - poprvé na pláž Surfers Paradise (asi budu mít puchejře, jestli bude písek tak rozpálenej jako dneska)
Pondělí - zatím bez konkrétní přestavy, ale nejspíš cesta do Southportu a do knihovny
Úterý - konečně snad to správné "Orientation"
Středa - Pátek - výlet do Byron Bay - nejvýchodnějšího to bodu australského kontinentu - zde poznávací soustředění pro mezinárodní studenty, hlavně se těším na "kayaking with dolphins"
Sobota, Neděle - zatím bez konkrétní představy
Pondělí - Zvoníííííí....

No a to je asi pro tuto chvíli všechno, přihlásíme se vám opět s nějakým čerstvějším zbožím...
Australské zážitky totiž rychle stárnou a jsou nahrazovány novými:-))

Odteď už bych ale měla psát pravidelně, ale kratší kusy, neb už jsem připojena na domácí internet. Jak jste si možná mnozí všimli, hýří to tu háčky a čárky, což znamená, že Ewík už má svého kompíka, a tudíž se zítra pokusí dát na net i všechny doposud nafocené obrázky ze svého fotopřístroje.
Pro dnešek to tedy balím.

Ještě jednou děkuji za všechny komenáře, moc se u nich směju:-))

A nezapomeňte se zúčastnit tipovací soutěže!!

S láskou na vás vzpomíná Váš Ewík