Cesta do hlubin študákovy duše - Day 1

Ráno nás nevzbudilo jako obvykle sluníčko, které by nás mlsně olizovalo svými paprsky skrze žaluzie, ale dešťové kapky.
V tomhle je Austrálie prostě neskutečná. Když už vedra, tak pořádná! 36, 37... žádný problém.
A když déšt... tak neustávající provazy vody. Věřte nebo ne, ale tam, kde ještě ráno cestou do školy byly malé potůčky mezi rodinnými domky, tam byly za několik hodin deště při návratu ze školy už obrovské laguny. Např. kriketové hřiště naprosti našemu domu by se mohlo směle rovnat bažinám a močálům, které se snad kdysi dávno tvořily v kambriu, ordoviku, siluru, devonu, karbonu nebo permu:-)
To mi teda dalo práce, než jsem si na ta období vzpomněla! Ještěže jsme to ale v primě tak pečlivě probírali:-)
A tím jsme se pěkným oslím můstkem dostali až tam, kam jsem se dostat chtěla. Ke škole.

Dnes ráno v 9 hodin jsme totiž všichni poslušně naklusali do největší učebny v kampusu Gold Goast. Tím "všichni" myslím takové dobré dvě až tři stovky "exchange" studnentů z celého světa. A dostali jsme skoro tříhodinovou nalejvárnu, abychom zahřáli naše mozkové závity, jak my říkáme - to get ready for the school:-)
A musím uznale smeknout před tím, jak to měli připravené. Upřímně dost lituju zahraniční studenty přijíždějící do ČR. Však jsem kolikrát potkala jejich duše bloudící po chodbách Hollaru a marně tápající, kamže vedou dveře s českým nápisem "Oddělení zahraničních styků".
Tady je to něco jiného.
Člověk dostane desky s mnoha listy - rozdělené dle barev a pořadí důležitosti.
Také nechybí mapa kampusu, mapa okolí, mapa cyklostezek vedoucích do školy, kontakty na všechna důležitá oddělení školy, studijními poradci počínaje (včetně jejich "otevírací doby" a mobilního telefonu) a zdravotním centrem konče.
Zkrátka perfect.
Myslím si, že po dnešku už snad nikdo netápe, protože nám řekli všechno možné - kdy a jak žádat o pracovní povolení, do kdy můžeme měnit zápisy předmětů, jakou formou dostaneme výsledky po konci semestru...
A jako bonus bylo všem řečníkům senzačně rozumět. Dokonce přišla i vedoucí knihovny a během chvilky nám vysvětlila co a jak. Prostě Austrálie se skutečně jeví jako ráj pro studenty. Nedělám si iluze, že tohle všechno není vykoupeno docela drahým školným, ale zase servis je zde skutečně prvotřídní.
Vezměte si třeba toto: potřebujete pracovat, ať už v knihovně nebo na počítači, a nestiháte to přes den? Nevadí. Zdejší knihovna i všech pět počítačových učeben (každá asi s 50 počítači) jsou otevřeny tzv. 24x7, tedy 24 hours a day, 7 days a week.
Máte strach, že v jedné učebně bude až příliš lidí? Nevadí. Mrkněte se ve stánku online, kolik počítačů je v které učebně právě volných a v případě potřeby si příslušný počítač pro sebe rezervujte. Ani to nestačí? Přineste si vlastní laptop - vždyť v areálu je všude wireless internet ze vzduchu.
A máte-li snad strach se v 4 hodiny ráno místo z flámu vracet z knihovny ke svému autu či kolu, žádný problém, just call 7777 a domluvte si někoho ze Security, který vás před budovou vyzvedne a dojde s vámi až k tam, kam potřebujete.

Prostě asi sami cítíte, že v Austrálii jsou opravdu školy pro studenty, nikoliv studenti pro školy.
Navíc jsou všichni zaměstnanci a desítky dobrovolníků v červených tričkách nesmírně milí a vždycky se vším poradí... A pakliže byste snad nechtěli pročítat všechny ty informační brožury, kterými vás vybaví, jen pro jistotu vám ještě všechny důležité věci a kontakty natisknou do diáře, který taktéž dostanete...

Pro international students jsou také připraveny desítky seminářů - stačí si jen vybrat.
Jak si nejlépe najít práci? Jak napsat CV? Jak si pronajmout dům? Jak sepsat smlouvu?
Máte problém s Academic English? Jak napsat esej? Jak efektivně číst odborné texty? Jak prezentovat své výsledky?
Tohle všechno vám tady vysvětlí. Myslím, že minimálně 4 - 5 seminářů určitě budu absolvovat.

Po skončení Orientation Session jsme dostali poukázku na "free drink", abychom se lépe seznámili. No seznámila jsem se - ale s dalšími Norkami a jednou Švédkou. Jsem prostě v zajetí Skandinávie. Ale zase - vezměte si, že až se jednou rozhodnu do Skandinávie jet, bude to super, protože budu navštěvovat jednu Seveřanku za druhou a bude to easy peasy:-)))

Na závěr dnešního tapetování už mi dovolte jen krátké rozloučení a poděkování.
Chtěla jsem vám moc moc poděkovat za ta krásná čísla! Která myslím? Přece statistiku návštěvnosti! Počítadlo je nenápadně umístněné dole na stránce, ale opravdu si toho moc vážím, že jste si mou stránku nejen vyhledali, ale také se na ni pravidelně vracíte!
Zítra to bude přesně týden, co tu jsem, a stránka s blogem byla otevřena už 255x!
Jenom dnes tu bylo 16 lidí! To je senzace! Zrovna teď, když píšu další příspěvek, tak někde mezi vámi jsou dvě další osoby, které jsou tu se mnou... Tedy jen virutálně of course:-)

A proč chci nejen děkovat, ale taky se loučit? Teď tu tři dny nebudu, zítra ráno v 8:30 odjíždíme na soustředění "exchange" studentů do Byron Bay - nejvýchodnějšího to bodu australského kontinentu. Tady budeme až do pátku, kdy se k vám skrze blog zase vrátím a popíšu všechny zážitky a přidám i fotečky. Jestli budou delfíni, to netuším, ale v harmonogramu výletu je máme slíbené... A taky koaly a klokany. A další zvířenu jsem potkala dnes cestou ze školy. Jelikož jsem pohotově vytáhla i foťák, těšit se na mé sousedy můžete někdy příště...

Tak tedy v pátek na viděnou. Adios amigos!
Ewík