Jedna noční...

Tak vás zase všechny zdravím z příjemně vyhřátého Cairns. Pravdou je, že vašich osm stupňů Celsia se mi z našeho „tropického“ pohledu jeví jako šílenost :-))

Doufám, že jste si řádně odpočinuli po namáhavém výkonu přelouskání minulých megatapet :-) Tedy pravdu mají vlastně ti, kteří si myslí, že proluka v psaní nebyla způsobená únavou vašeho přijímače, ale naopak potřebou zotavení zde u počítače sedícího-spícího emitora, tedy vysílatele sdělení :-) Zkrátka Ewík si po tom, co se vybičoval k psaní, musel trochu „vorazit“ :-))

Právě jsem se vrátila ze sobotní maratonové směny v Courthousu, bylo narváno hodně moc, protože se zase hrály zápasy Rugby League, Rugby Union a ještě čehosi dalšího, takže normálně bych řekla, že to bylo šílenství a že jsme to ustáli jen tak tak, ale po zkušenosti z minulé soboty mi už všechno přijde v pohodě :-) Peklo vypadá jinak, vážení :-)

Co se týče vývoje událostí v práci, tak jejich dalším popisem si nehodlám kazit chuť k jídlu.

Měla jsem ještě ve středu další incident s Marrym, ale s tím už vás otravovat nebudu. Výsledkem je to, že zítra si jdu jako správná aktivistka s pozitivním přístupem k věci vyzkoušet během poledne, jaké to je obsluhovat v restauraci. Protože právě práce v restauraci a baru zároveň je možná jedinou příležitostí, jak se dobrat kýžených 20 hodin práce týdně.

Tak uvidíme, jestli to zvládnu, nejtěžší je na tom prý jejich systém kasy. A taky se teda budu muset naučit nosit víc talířů zároveň, než dva :-))

Co mě ale zaujalo, byla dnešní zpáteční cesta z noční směny. Původně jsem měla v rozpisu práci jen od 6 do 9, ale bylo tak nabito, že si mě tam „podrželi“ až do jedné, jupí :-) Pak jsme ještě chvilku poseděli venku, čili když jsem se kolem půl druhé vracela na kole nočními ulicemi Cairns, nevylekal mě tentokrát na mě kálící netopýr, ale hráč na didgeridoo.

Normálně jak jsem si tak jela nočnímu ulicemi, tak najednou slyším fakt divný zvuky, tak jsem zpomalila a on si tam mladík užíval svou sobotní jam session na didgeridoo před nějakým barákem. Nevím, jestli bylo jeho cílem vlastní rozptýlení, přivýdělek nebo snaha o rušení nočního klidu, tolik odvahy, abych u něj zastavila a chvíli poslouchala, jsem neměla :-)

Dnešek byl teda v podstatě takový docela lazy, dělala jsem si přípravu do školy, psala esej o změně rolí otců v rodině, společnosti a vůbec, uklízela a tak.

No a když už jsme teda měli tak hezky uklizeno, tak mi to nedalo a všechno jsem vám to vyfotila, abyste z toho taky něco měli :-)

Takže tady máte na ukázku něčeho málo z našeho interiéru :-)

Zde celkový pohled na obytnou část - obývák v kombinaci s jídelním i kuchyňský koutem...

Zde detail na kuchyň - tam za tím oknem mají potom ty papoušky a králíka:-)


A tady zase něco jiného - pohled na obytnou část "od kuchyně" :-)

Takže společné prostory bychom měli a teď hurá k Ewíkovi do pokoje :-)
Jak už víte, přezdívám mu "modrá kobka" - teď už tušíte, proč :-)

Takhle na těch fotkách to nevypadá, ale je to fakt maličkej krcálek. Abyste měli bližší představu o rozměrech "modré kobky", tak mezi postelí a stolkem je zhruba na délku metrová skříň. A to je všechno. Celkově je to teda tak 3x3 metry. S výhledem do přístěnku garáže. Za 7 500 měsíčně může být váš :-))

Omlouvám se, že je to dneska takové krátké, ale už se mi strašně klíží oči. Chtěla jsem ještě psát o škole a tak, ale budu to muset odložit na příště. Když to vyjde, tak to příště bude už zítra :-)

Mějte se krásně a brzy se zhruba v těchto místech těším na viděnou :-)

Ewík