úterý 9. září 2008

Je libo klimo?

Stejně tak nečekaně, jako u vás léto utnulo svoji letošní sezónu a ze dne na den se ochladilo, tak tady začalo ze dne na den být vedro a vlhko. Myslím, že se prostě léto rozhodlo přesídlit na jižní polokouli, jinak si to neumím vysvětlit :-)
Já bláhová čekala nějaké aspoň trochu přívětivé aklimatizační období, abych si na to teplo a vlhko dokázala zvyknout. Leč nebylo mi přáno.
Lusk. Léto je tady. Prý je to takhle vždycky. Úplně stejně potom za půl roku léto skončí. Lusk.

Včera se mi vrátilo domácí osazenstvo a bylo rozhodnuto, že odteď se bude nechávat klimatizace v domě zapnutá po celou dobu. Což o to, nepříjemné to rozhodně není, dokonce musím občas sáhnout i po mikině a ponožkách, ale připadám si pak jako úplně totální blázen, když je venku vedro a dusno a já sedím v obýváku přioděná do vícera svršků.

Všichni se vrátili z Nového Zélandu v pořádku, ulyžovaní a vyčerpaní, a už od dveří mi hlásili, že si po téhle dovolené budou muset vzít dovolenou, aby se dali zase do pořádku. Utahaní, nevyspalí a hladoví se tedy po příjezdu občerstvili a pak se odvalili do svých ložnic, kde to po zbytek dne zapíchli.
To já jsem si mezi tím vyřídila své objednávky dortů. Množné číslo uvádím proto, neb jsem zjistila, že den po kolegovi Deanovi má narozeniny také kolegyně Roxie. O té toho teda vím ještě míň, než o Deanovi. Jediné, s čím ji po pracovní době pokaždé vidím, je cigareta a sklenice (no občas i rovnou celá lahvinka) Sauvignon Blanc.
Takže jsem nakonec objednala dorty dva – jeden letadlový a jeden ve tvaru lahve vína.
Jsem zvědavá, jestli to aspoň někdo ocení tyhle moje ptákoviny :-)

Jinak jsem si v neděli byla vyzvednout rozvrh směn na tento týden a byla jsem z toho dost překvapená a zklamaná – stejně jako zbytek personálu. Nevím, co se stalo, ale z nějakého důvodu je teď takové hluché období, kdy krom středy, pátku a soboty je v baru dost mrtvo… Fakt pramálo lidí, což nakonec nebaví ani mě, protože čas se potom strašně vleče. Horší je to ale v tom, že se nám kvůli tomu změnily směny. Jak jsem ze začátku byla překvapená, kolik trávím v práci času, protože jsem začínala ve 4 a končila v jednu, ve dvě ráno, tak teď je začátek večerní směny posunut na 6 hodin. A obvykle v o půl jedenáctý až v jedenáct vyvoláváme „poslední drink“, takže se zavírá tak kolem 11:30 až půlnoci. Žádná sláva, abych řekla pravdu, je to jen mizerných 6 hodin práce denně místo osmi.... Minulý týden to ještě teda jakž takž šlo, protože jsem dělala dní šest a měla aspoň těch 36 hodin, ale tenhle týden je to fakt bída. Mám tak 25 hodin, což při mém plánu si ještě tento týden zarobit nějaké love prací na plný úvazek není úplně výhra.
Ale nedá se nic dělat, když práce není… Příští pondělí mi stejně začíná škola, čímž pádem se zase dostanu na povolených 20 hodin týdně a to by teda snad měl být bez problému splnitelný pracovní závazek :-)

A nebo můžu práci změnit, já vím. Už jsem od toho nebyla ani tak daleko, neb v sobotu byli u nás v baru nějaký týpci, trochu popíjeli, vyptávali se mě, co a jak v Austrálii dělám, a pak mi jeden z nich nabídnul místo recepční u něj ve firmě. Jenomže víte sami, jak to chodí.
Není recepční jako recepční :-) Takže jsem s díky odmítla a osobní asistentku s extra přesčasovými hodinami pánovi, jehož společnost prodává aluminium, dělat nebudu :-)

Když se tedy tak úspěšně z nedostatku práce nudím, tak aspoň chodím cvičit, včera to bylo fakt strašný, neb jsem se vydala na hodinu zvanou „sixpack“. Cílem bylo 45 minut procvičovat břišní svalstvo, aby se onen zmíněný „sixpack“ vyrýsoval. Řeknu vám, že to teda byl očistec. Jak jsem si myslela, že břicho mám tak nějak posílený, tak jsem se hodně spletla. Když už jsme jeli v kuse půl hodiny bez přestávky, tak už jsem fakt nemohla. Ovšem přesvědčila jsem se, že jsem fakt ořezávátko, protože všechny ženský kolem normálně jely jak drát dál… Takže jsem si tajně dělala přestávky a tiše jim záviděla :-) Budu na tom muset ještě teda zapracovat, takhle se to nemůže nechat! Akorát musím počkat, až se mi vstřebá do svalů vyplavená kyselina mléčná a břišní svalstvo přestane bolet :-)

Taky pokračuju ve čtení, mám rozečtenou takovou knihu o staré Číně, kde mladým dívkám lámali chodidla a bandážovali jim je, aby je měly do požadovaného deformovaného tvaru.
Ještě se pokusím si někde sehnat kompletního Harryho Pottera, což jsem dostala jako zaručený tip na zlepšení, protože to prý člověk shltne jedna dvě. Včera večer jsme koukali na satelitu na film Harry Potter a vězeň z Azkabanu a ty počítačové efekty byly fakt geniální :-)
A překvapilo mě, jak je ten Harry už ale velikej kluk! :-))

A co je ještě nového? Musím zaplatit pokutu… Ne že bych špatně zaparkovala svého jednostopého oře, to bych snad ještě nějak uhádala, mám přece jenom známé u cairnského policejního sboru :-) Ale je to ještě pozůstatek naší velké prázdninové cesty po Austrálii.
Pamatujete si, jak jsem popisovala ve stručnosti na blogu, jak jsme od rangera dostali na Fraser Islandu pokutu 225 dolarů za to, že jsme večer zapomněli jednu bramboru a pes dingo ji sežral? Celé to tehdy vzal na sebe jeden z našich spolucestujících – Angličan Jack. Dal rangerovi svůj řidičák, ten si jeho nacionále opsal, ale nám potom Jack řekl, že to stejně platit nebude. Na zaplacení měl 28 dní a prostě do té doby z Austrálie odjel. Jenže to neměl dělat. Australani si ho vyčmuchali i v jeho domovině a poslali mu upomínku, aby okamžitě zaplatil, jinak půjde kvůli nezaplacení pokuty k soudu.
Tuto situaci mu teda vůbec nezávidím, třeba já, Janina a Jeník s tou bramborou nemáme co do činění, protože jsme u toho vůbec nebyli, ale zase mi nepřijde fér, aby to musel Jack platit celý sám. Pročež – když jsem od něho na Facebooku našla vzkaz o tom, co se stalo, tak jsem se mu rozhodla na tu pokutu přispět.
Aspoň z toho plyne poučení – nikdo nechoďte spát bez toho, abyste věděli o každé bramboře, která se může povalovat v okolí a z jejíhož neuklizení byste mohli být následující ráno obviněni :-)

Já vám přeji dkrásné jitro, pěkný den či dobrou noc a příště už vám zase nabídnu i nějaké to foto pořízené v našem domě, abyste viděli, jak to tady vypadá.

Z modré kobky, která se otřásá vibracemi ze spuštěné klimatizace, vás zdraví váš tropickým počasím překvapený Ewík

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Jenže nám se léto další den zase vrátilo - ovšem takové to příjemné, žádné deště a vlhkost 90 % :)

Ty rozdavačko dortů na potkání...

H.