A jaké vlastně máte v češtině nejsprostější slovo?

Tuhle otázku na mě vypálila moje lektorka Caron na čtvrtečním semináři předmětu Cultural Perspectives. Zastihla mě nepřipravenou a v nedbalkách. Začala jsem koktat něco o tom, že čeština nemá jedno univerzální „nejsprostější“ sprosté slovo a že pro každého by to nejspíš bylo něco jiného. Když chtěla, abych tedy několik málo „těch opravdu sprostých“ řekla aspoň na ukázku, poněkud jsem zrudla a odvětila, že to nemohu, jelikož australská akademická půda by pro mě byla znesvěcena jednou provždy :-)

Ovšem do diskuse se mezi tím vložily mé „lolitkovsky nezkažené“ spolužačky, které začaly jedna po druhé řešit, kteréže slovo je pro ně nejsprostější…

No ještěže zatím tak dobře anglicky neumím, abych vám to zde mohla blíže popsat :-) Ale zvukomalebnost některým z nich věru upřít nelze :-) Chvíli jsem si sice říkala, že bych vám jich sem pár šoupla na ukázku, ale pak jsem si uvědomila, že by na naše stránky odkazovaly internetové vyhledavače a o taková individua, která na internetu vyhledávají sprostá slovíčka, my tady přece nestojíme, že :-)

Pokud by vás zajímalo, jak jsme se v hodině předmětu Cultural Perspectives dostali až na sprostá slova, tak se mě neptejte, to je mi taky záhadou. Hodina začala jako obvykle nadějně pokusem o sémiotickou analýzu a následnou diskusi o „binárních opozicích ve vztahu k maskulinitě a femininitě“. Jenže pak Caron řeč stočila k jedné ze oblíbených svých historek. Tentokrát to bylo vypravování o tom, jak jí na baráku měnili řemeslníci střechu a její pes je chtěl sežrat, a tak musela psa odvézt a najmout mu au-pair na hlídání… Mají ti Australané ale těžký život! :-))))

Myslím si, že Caron by udělala nejlíp, kdyby na škole přestala učit o kulturálních studiích a začala se živit jako entertainerka v takových těch stand-up comedy shows, kde člověk vyleze na pódium v baru a snaží se bavit lidi vyprávěním svých poněkud přibarvených historek :-)))

Jinak se ve škole nic moc zajímavého tenhle týden nedělo. Jen jsem zjistila, že mám poněkud problém s Freudem. S některými jeho šílenými teoriemi souhlasit odmítám a nikdo mě o opaku nepřesvědčí!

Příští týden mě ve škole čeká jedna prezentace na semináři, ovšem především bude Ewík příští týden hodně usilovně pracovat v Musgrave Hill Bowls Clubu, ale tak nedá se nic dělat. V sobotu se potom chystáme s naší norskou squadrou do Brisbane, kde by měly probíhat mohutné oslavy jistého norského svátku, který zatím nemohu blíže upřesniti, ale pakliže mi do toho nic jiného nepřijde, tak bych do Brisbane ráda jela, už kvůli tomu, abych se 2. července mohla blýsknout coby zdatná průvodkyně mých českých návštěvníků :-)

Jinak stále pokračuju v tréninkovém režimu v posilovně, začala jsem také navíc navštěvovat hodiny spinningu, které byly tento týden slavnostně s třítýdenním zpožděním zahájeny :-) Spinning jest v místních poměrech nazýván „Revolution“, ne snad proto, že by hodiny byly tak revoluční, ale spíš aby Američanu Johnnymu Goldbergovi nemuseli platit za používání ochranné známky „spinning“ :-) Hodiny hodnotím jako vcelku dobré, až na to, že jeden z instruktorů má místo břicha pneumatiku. Skvělá motivace, jen co je pravda :-)

A co nového u nás doma… Spolubydlící Lucas se vrátil s pětidenního výletu do Sydney, jel tam sám a vrátil se nadšený, protože těch pět dní propařil se zcela neznámými lidmi. Ten člověk se strašně snadno seznamuje! :-)

Momentálně je nálada v našem domě silně konspirativní, protože „kujeme pikle“ za zavřenými dveřmi. V neděli 11. května má narozeniny spolubydlící Allen a hned v zápětí 15. slaví krásné 23. narozeniny náš „Frenchie“ – tedy Mathieu :-) Kdyby Allenovi nebylo 29, začala bych si vážně v našem domě připadat jako „stará vojna“ :-)

Lucas vymyslel pro oba oslavence senzační dárky! Kam se Ewík dárkonosič hrabe! Jeden z dárků už jest zhotoven, na druhý čekáme poštou. Dá-li fotografický aparát, pokusím se pro vás předávání darů zvěčniti, of course.

No a možná bychom si ve zbytku času teď mohli představit jednoho z oslavenců…

Tak třeba Frenchieho. Do vínku mu ke křestnímu jménu Mathieu bylo dáno i motoristické příjmení Alonso :-) Pochází z jižní Francie nedaleko od španělských hranic a to, že je Francouz, poznáte okamžitě, jen co otevře pusu… Zbavit se francouzského přízvuku je v jeho případě úkol naprosto nadliský a myslím, že se o to už ani nepokouší, protože ví, že při správném použití to může být jeho plus. Právě na svůj pověstný francouzský šarm tedy také před rokem sbalil svou milou Imer, se kterou tvoří nerozlučnou a dokonce i násilím neoddělitelnou dvojici :-)

Jestliže si občas utahujeme z Lucasového motání S/Z, u Mathieu jsme to dávno vzdali a radši se přizpůsobili my jemu. Při konverzaci s ním využíváme naší kreativity na 112 % :-) Nejvtipnější je jeho motání slov, která začínají a nezačínají na H….

Např. věta „What do you wanna heat?“ neznamená, jak byste mohli čekat, „Co chceš ohřát?“, ale ve skutečnosti je míněna jako „What do you wanna eat?“, tedy „Co chceš jíst?“

Podobně je to se vším…

Místo umění je to srdce – „art“ bývá vysloveno jako „heart“...

And so on and so far :-)

Ale jak říkám, Mathieu je vůči jakýmkoliv snahám rezistentní a řekla bych, že si na tom „cute French accent“ dokonce vybudoval svou značku :-) Studuje totiž sportovní marketing :-)

Je to další ze sportovních nadšenců v tomto domě, i když není takovým fanatikem jako Lennart :-) Mathieu sportuje tak maximálně 2x týdně, kdy hraje beachvoleyball, což mu ovšem nebrání v tom, aby si bez tréninku střihnul maratón. Klidně si asi před 3 týdny zajel do Brisbane, kde se maratón běžel, a vrátil se docela spokojený :-)

Jinak je to komik, blázen a provokatér, takže vytvořil s Lucasem nerozlučnou dvojici. Až si někdy říkáme, že ti dva jsou na sebe nalepení nějak moc :-)

Ale když nemá tu svoji šílenou „řehtací“ náladu, tak se s ním dá i docela dobře a rozumně pokecat. A má u mě jedno velké plus - oba dva známe film „Love actually“ nazpaměť :-)

Je to takový tahoun aktivit u nás, třeba vymyslel tu hurá akci s uklízecím pořádkem…

Tuhle fotku si tedy dobře prohlédněte.

Nikdy jindy Frenchieho nádobí uklízet neuvidíte :-) To je totiž jeho specialita. Všude nechává lžičky!

Podle lžiček ho můžete klidně vystopovat. Lžička s Nutellou - to je takové jeho poznávací znamení. Je-li Nutella nablízku, nemůže být Mathieu daleko!!

Jen otevřete-li naši kredenc, neochvějně tam na vás jedna načatá Nutella se zapíchnutou lžičkou bude čekat. A podíváte-li se pořádně… Uvidíte vpravo vyrovnanou řadu nejmíň 12 dalších balení… Samozřejmě prázdných :-)

Ale jak říkám, jelikož je to dobrák od kosti, kdo by mu za to pořád nadával… :-)

Navíc je jeho koníčkem mixování mléčných koktejlů, smažení palačinek a taky včelaření :-) Jojo, jako v Receptáři… Nimrodím a včelařím, ženě doma navařím… No ani ne tak, že by vařil extra mě, ale tak občas nám nějakou tu palačinku podstrčí, to zas ne že ne :-)

A našemu dámskému čtenářstvu si Mathieu dovolil připravit JEDEN SPECIÁLNÍ AUSTRALSKÝ POZDRAV na závěr :-)

Od protinožců zdraví a krásný jarní víkend všem domů přeje Ewík

PS: Kontrolní otázka pro zvídavé a pozorné čtenáře:

Při zběžném prohlédnutí fotek mého spolubydlícího mě trkla do očí jedna věc… Čtyři fotky mají NĚCO společného, ale JEDNA z pěti fotek JE JINÁ…. TO „NĚCO“ na ní chybí. Přijdete na to, co to je? :-)