08:27 – one stubbie of Carlton Mid, please

Nikdy bych tomu nevěřila, kdybych to nezažila na vlastní kůži. Až mi zase někdo bude tvrdit, že ČEŠI JSOU NÁRODEM PIVAŘŮ… směle jej odkážu, aby se zajel podívat do Austrálie. Pak teprve uvidí pravé pivaře :-)

V sobotu ráno jsem měla první ranní směnu. Hlavní manažer Brian a Slovenka Olga měli mít dle rozpisu šichtu už od 7:00 a já je měla doplnit od 8 hodin ráno. Píšu ve způsobu podmiňovacím, protože když jsem v 7:55 dorazila do práce, našla jsem před vchodem nervózně popocházející Olgu, která už hodinu na Briana čekala. Chudák zaspal. I general manager se holt někdy utne :-)
Naštěstí mu Olga brnkla, vytáhla ho z postele a v 8:10 už jsme jeli na plné obrátky.
V 9:00 totiž začínal turnaj smíšených družstev a pomalu se nám začínali scházet hráči a hráčky.

V zásadě jsem si myslela, že jsem na ranní nápor připravená. Co by asi tak mohli chtít, že… Doplnila jsem zásoby kafe, čaje, mlíka, plechovek Coca Coly a iontových nápojů a čekala spokojeně v cafeterii. Kdyby mě mezitím Brian neupozornil, že se mi dělá fronta za barem, asi bych tam čekala do soudného dne.

Ne, nepletete se. Opravdu se o půl deváté ráno začala dělat fronta u výčepu. Přesně v 8:37 jsem uslyšela první prosbu o pivo. Stubbie je označení pro třetinkovou pivní lahev a do začátku turnaje v 9:00 jsem potom natočila ještě asi deset piv.
Nechápu, jak může mít někdo po ránu na pivo chuť. Soukromě jsem si tipovala, že první pivní abonent se dostaví tak kolem 10. hodiny… ale půl devátou jsem netipovala ani v nejdivočejších představách :-)
Jen ještě dodám, že kávu jsem toho rána neudala žádnou a první „dvojitou whisky“ si objednal jistý senior v 9:21. Obvykle si whisky nechávají lidé smíchat s kolou. Tento muž byl zřejmě však věren tradici, že po ránu se má pít mléko. Takže si poručil dvojitou whisku s mlíkem.
To už mě ale ani tak moc nepřekvapilo. Člověk se po pár šichtách otrká a přestane se na lidi blbě dívat. Přece jenom – pít si to potom budou oni, že :-)
Pokud by vás zajímalo, v kolik přišel první gambler hrát na automaty, tak prosbu o rozměnění 50dolarové bankovky na jednodolarové mince jsem zaznamenala v 8:45, a abych nepodporovala genderové stereotypy, tak to nebyl gambler, ale gamblerka. Asi 50letá paní na tom samém automatu vysedávala ještě ve 2 hodiny odpoledne, ale to už jsem já utíkala přes kriketové pole směrem k našemu domu.
Doma nikdo. To mě poněkud zarazilo, protože od 4 hodin jsme toho dne pořádali BBQ, na které bylo pozváno asi 50 hostí. Usoudila jsem tedy, že hoši nemohou být daleko, a vydala se za nimi do místního supermarketu.
Tam ale nebyli, takže jsem se do nakupování musela pustit sama.
Naneštěstí byla sobota prvním dnem po týdnu naprosto hnusného počasí, což neznamenalo nic jiného, než se pro pořádání „barbie“ rozhodlo nejspíš celé australské východní pobřeží… Australané halt bez svých „párečku“ a „hambáčů“ dlouho nevydrží.
V supermarketu ALDI to toho dne tudíž vypadalo jako u snědeného krámu. Jediné, co jsem s jistým detektivním úsilím objevila, byly frankfurtské párky, toastový chleba a něco zeleného k tomu.
Když jsem otrocky celý nákup dotáhla dom, přiřítili se pánové s Imer. Všichni s úsměvem od ucha k uchu. Zajeli se vykoupat na pláž a zahrát si volejbal… Proč ne, že :-) Mají přece Ewíka, ten to všechno obstará :-)))
Naštěstí se tragédie nekonala, oproti minulému BBQ, kdy nám v půlce došlo jídlo i pití, tentokrát všichni pozvaní přinesli mnohem mnohem víc, než jsme vůbec byli schopni zkonzumovat :-)
Bylo to opravdu moc povedené odpoledne. Posuďte sami…

Nemám vám něco zabalit s sebou a poslat? :-)

Goon bag plný vína už jste viděli – teď ještě i s vnějším obalem, abyste věděli, po čem máte pátrat, až se budete v Austrálii shánět po „levném víně“ :-)

Tohle je moje německá kamarádka Susi. Dala se dohromady s mým australským spolubydlícím Allenem, takže je u nás pečená vařená.

Včera se jí povedla docela vtipná poznámka… Stály jsme spolu v obýváku a najednou tudy z koupelny do svého pokoje prošel můj spolubydlící Belgičan Martin.
Martin se k nám sice přistěhoval místo Indky Roadie asi před měsícem, ale skoro vůbec u nás nepobývá. Zatím s námi prostě nepeče :-)
No a Susi, když ho viděla, tak povídá: „A tohle bylo jako co?“ Pasovala chudáka spolubydlícího na úroveň obyčejného „to“, ani za použití zájmena „KDO“ jí Martin nestál :-)
Ale pak jsme jí to vysvětlili a navíc – podařila se nám věc nevídaná! Konečně jsme se taky všichni s Martinem seznámili. Do té doby to byl pro mě jenom kluk, který občas přišel, řekl to svoje „Hellou“ a zmizel u sebe v pokoji :-)

Martin přinesl strašně moc masa – tak tady aspoň důkaz, že mu fakt chutnalo :-)

A tady náš „zamilovaný pár číslo jedna“ – Mathieu a Imar.

Byla to tedy díky počasí i pozvaným lidem bezva akce. Navíc jsem se se Susi domluvila, že za ní můžu kdykoliv přijet do Norimberka a pár týdnů u ní bydlet. Včera tu bylo asi 8 Němčourů a pokoušela jsem se s nimi mluvit celý večer německy. Bylo to střídavě lepší a zase horší, každopádně to bylo dosti zajímavé.

Jo a pánové – možná se mi pro vás podaří vyžebrat pozvánku do pivního stanu na Oktoberfest! :-) Jupí!

Tolik tedy včerejší party a já už teď opravdu musím zasednout ke knihám… Dala jsem si závazek, že do dnešní půlnoci bude esej napsaná, tak mám co dělat, abych to stihla. Zítra začínám psát esej číslo 2 na neméně zajímavé téma – jakým způsobem je zabudovávána ideologie v seriálu Sex ve městě.

Ne, opravdu nemám nic lepšího a užitečnějšího na práci :-)))))) Je to čistě vědecká záležitost, abyste věděli :-)

A před rozloučením ještě malá poznámka k mé milé čtenářské obci :-) Jsem opravdu ráda, že mi i nadále udržujete přízeň, ale nedá mi to, abych se nesvěřila… Krom už zmiňovaných čtenářů v Bulharsku, v Irsku, Anglii a Austrálii nám přibyli tento týden také čtenáři z:

ITÁLIE
FRANCIE
NĚMECKA
USA
a jako třešnička na dortu…
Z ISLANDU!!

Nestačím žasnout!!

A když jsem minule popisovala, kterak na náš blog zabloudí občas někteří uživatelé „omylem“ při vyhledávání slov, nejinak tomu bylo i tento týden. Nedá mi to se nepodělit :-)
Lolitky tentokrát nahradily požadavky na vyhledání:

- receptu na úpravu velrybího masa

- významu slova „žejdlík“

- „křesla plastového zahradního“

Nemám co dodat :-)

Snad jedině krátkou pasáž z písničky „Úsměv“ od skupiny Modus:

Úsmev nie je žiadna šifra
je to malá výhra líc
úsmev - skús ho ďalej prihrať
oblúčikom do ulíc

Úsmev - ten vždy do troch ráta
jamky do líc fúkne ti
úsmev - v čiapke kamaráta
pehavo sem priletí

Úsmev, úsmev
to je šanca premenená
úsmev, úsmev
detské líca červené má, červené má

S úsměvem na tváři se loučí váš Ewík