Ano, přesně tak, panu prezidentu jsem byla představena včera a doufám, že jsem mu padla do oka:-)
Co to plácám? Že Austrálie prezidenta mít nemůže, když v jejím čele stojí Alžeběta II.?
No oni si to vynahradili tím, že prezidentem tady ustavují kdekoho... obvykle toho nejvýše postaveného představitele všech možných organizací - tedy třeba i klubu, v němž pingluju za barem - Musgrave Hill Bowls Club.
A je to funkce budící značný respekt a vyžadující patřičnou úctu :-)) Náš pan prezident je sympatický postarší pán a já si jako správná "barmaid" pamatuju, že přiblíží-li se k baru, musím neochvějně sáhnout po sklenici typu "schooner" a načepovat mu Hahn Super Dry s patřičnou pěnou...
Tedy s patřčinou pěnou... na naše poměry je to chaboučký centimetr... Ale přesto, čepička musí být:-)
Někteří jedinci však u piva s pěnou mají pocit, že je okrádáme, takže je potřeba dočepovat až po okraj, jiní zase na bílé pokrývce zarputile trvají...
Kdo si to má pamatovat, že!
Ale náhodou už mám po včerejšku dokonce stálé štamgasty!
Kdykoliv přijdou k baru a já třeba zrovna obsluhuju a někdo jiný za barem je volný, tak oni mu řeknou, že si počkají, až je obslouží Eva (čtěte prosím jako [íva] - tak mi tu totiž všichni říkají:-))
Přiznám se, že mít dva štamgasty, kterým mohu nalévat pěnivý mok jen já, je docela komické a vždycky mě to rozesměje!! :-)))))
A o pivě už dost! Stačilo:-)
Tenhle týden je little bit hektisch, protože dopoledne se vždycky snažím něco dělat do školy a od 3 chodím do 9 do večera makat... dneska to bude obzvláště náročné, protože mám směnu od 2 do 10:30 a to teda není žádná sranda být 8 a půl hodiny za barem...
Už i moji spolubydlící zjistili, že po příchodu z práce se mnou není žádná sranda, že se akorát najím a usnu... Hlavně nechápou, proč už se neusmívám...
Důvod je zcela jasný... po 6 hodinách konstantního culení se mě začínají brát křeče a jsem ráda, že můžu mimické svalstvo uvolnit! Je to fakt náročný bejt usměvavá barmanka, to vám teda řeknu!
Ale jinak si nestěžuju, práce je to zajímavá, lidi jsou hodní (většinou), dokonce už jsem i párkrát zvládla přijmout a vyplatit sázející hry KENO...
Spolupracovníci jsou milí... a doufám, že to takhle pohodová práce bude už pořád!
A víte, co mám na té práci nejdraši? Když už je konec směny a já si můžu říct, že mám "padla" a jít si pro svůj "nápoj zdarma". Objevila jsem totiž mezi všemi možnými lahvičkami, že v nabídce máme i rajčatový džus... A to je potom krásná cesta dom... Otevřu si na cestu svůj džusík... A hned je mi líp a nohy bolí o něco míň:-)
SAKRA!!! Dost o práci!!!!
Radši něco z jiného soudku...
Tak třeba včera mi přišla obálka... Nedočkavě jsem ji roztrhla... a uvnitř byla kartička s mým jménem.
Vážení, po jednom jediném odběru krve, jsem se stala členkou KLUBU ČASTÝCH DÁRCŮ KRVE!
To mě teda dostalo... :-) Prostě Austrálie.
Jinak se tu nic moc zajímavého neděje... anebo vlastně víte, že děje??
Včera v noci kolém 11. hodiny si takhle sedím u kompu a najednou straaaašnej řev... Ale strašnej... Do toho začal řvát alarm, štěkat pes a brečet miminko...
Nějaká paní ječela, jako když ji na nože berou!
Tak jsem vylítla z pokoje, na chodbě jsem se srazila s ostatníma spolubydlícíma, který to taky vyděsilo... Kluci šli ven zjistit, kdo z našich sousedů se právě stal pachatelem vraždy...
No vrátili se s tím, že ob jeden dům probíhá standardní manželská hádka. Naštěstí snad nikdo o život nepřišel... zato já jsem přišla k nové slovní zásobě... Tentokrát to byla "sprostá slovíčka".
Škola života, jojo... Ale co bylo nejhorší, ti idioti řvali skoro celou noc, pak na chvíli přestali... a v 6 ráno zase slyším tu protivnou ženštinu řvát... "Fu*k you!" :-))
To už jsem myslela, že jí něco půjdu říct, ale pak jsem si to rozmyslela. Taky bych mohla jednu slíznout sama :-)
Když jsme u toho slízávání, je to pěkný oslí můstek k tomu, abych vám napsala, jak je to zde se sháněním různých druhů potravin, na které jsme u nás zvyklí...
Tak předně díky německému diskontnímu řetězci Aldi se mi podařilo objevit pravý český chleba, fakt nekecám a není ani moc drahej... Je to pořád lepší varianta, než kupovat ten jejich "bábovkoidní" bílý chleba, který vůbec nedrží tvar...
No ale teď co na ten chleba, že??
Šunku vylučuji, neb takových delikates si nemohu dovoliti... Považte sami - kupovali byste 100 gramů šunky za 4 dolary??? (cca 60 korun?) Já teda ne. Proto jsem hledala jinou alternativu.
Spolubydlící to řeší nutelou, ale já jsem tvor pátrající, proto jsem se rozhodla, že budu pátrat.
A kdo hledá, najde!
Krom tvarohovitého "cottage cheese" se mi podařilo objevit i tavený sýr... Je ale velmi dobře maskovaný! Oni si ho tu prodávají ne po trojúhelníčcích ala Veselá kráva, ale ve skleničkách:-) A nikoliv mezi sýry, ale u omáček!
Tak to jen abyste věděli. No a když už jsem byla v tom detektivním diskursu, tak jsem si řekla, že musím objevit i nějakou levnější variantu vitamínů, než jsou jablka, jichž kilo stojí 5 - 6 dolarů za kilo... Jojo, už je to tak, jablka jsou tady zdaleka nejdražším ovocem, i všechny dovážené broskve, nekterinky a pomeranče jsou levnější, třeba 3 dolary za kilo...
Podařilo se mi najít něco, co tady nikdo nekupuje, a nejspíš proto je to tak levné...
Obrovské přerostlé hlávkové saláty! A stojí jen jeden dolar:-) Taktak se mi takový salát vejde do batohu:-)
No ale sami asi uznáte, že žvejkat přerostlý salát bych moc dlouho nevydržela... A tak pátrám, pátrám... hádejte po čem! Po podmáslí neboli acidofilním mléku.
Namířila jsem si to neomylně do sekce mléčných výrobků... Nebylo to nic jednoduchého, neboť jen na mlíka tu mají regál dlouhý 15 metrů... Ale nakonec...
...se mi to podařilo. Ovšem nikoliv v sekci "mléko", ale v sekci "přísady na pečení". Oni tady totiž podmáslí nepijí. Oni ho jen používají při pečení, aby jejich výtvory byly patřičně fluffy, tedy nadýchané...
Tak a teď už víte i něco málo o tom, jak se zde samozábavný Ewík zabavuje při nákupech v supermarketu. Sice je to mravenčí práce, ale její výsledek je korunován ledničkou plnou dobrot!
Když si to teď tak po sobě čtu, tak uznávám, že dnešní příspěvek asi není co do obsahu ničím moc zajímavý... Jen práce a žvanec... Ale tak víte co, něco do toho žaludku dávat musím a těstoviny s kečupem se člověku za chvíli přejí :-))
Ale jinak musím ještě pochválit mé spolubydlící... Předevčírem když jsem přišla z práce, utahaná, bez energie a hladová... tak tu na mě v kastrůlku čekala teplá večeře... Sice to byly zase těstoviny, ale co... Hladovej člověk to neřeší :-))
Tak já jdu zase studovat, abych mohla jít za pár hodin pracovat... Ne že by se mi do práce až tak moc chtělo...
Ale jelikož jsem silně namotivovaná plánovanou měsíční cestou po východním pobřeží, tak to přežiju... Autíčko nebude zadarmo:-))
UŽ SE TĚŠÍM, AŽ SI ZAPLAVU S DELFÍNY!!!
Váš Ewík
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Otázka zní: "Těší se už delfíni, až si zaplavou s Evíkem?" :-))
H.
(PS - říkal jsem Karlovi, čím doplňuješ vitamíny místo jablek, a začal okamžitě slintat...)
Evíku, Evíku, copak mi to děláš? Při představě tvého jídelníčku se mi nepříjemně rozechvívá žaludek a neměla bych čisté svědomí, kdybych ti aspoň trochu nepromluvila do duše. Takže: obětuj semtam nějaký ten australský doláč a kup si něco kvalitního k snědku, jinak tě zanedlouho čeká hospitalizace na nemocničním gastro-oddělení.
BTW přece taky musíš ochutnat nějaké místní speciality, což se ti takhle těžko podaří. Vezmi si má slova k srdci a polepši se :o))
Loučí se Jana (která si jde připravit ciabattu s mozarellou, prosciutem, rajčátky a čerstvými lístky lollo biondo - mňam mňam) :o)
Evi, zkus se podivat, jestli nemaj v obchode "houmous". Je to cizrnova pomazanka. A Anglii neni moc draha, je strasne zdrava a hlavne je vyikajici. Tak kdyby ji meli i v daleke Australii, tak je to takove prijemne zpestreni jidelnicku. Nemaj tam treba taky levne jehneci? Dyk je to coby kamenem dohodil na Novy Zeland a tam maj hodne ovci, tak jestli to treba za nejaky rozumny peniz nevyvazej do Australie. Z mleteho je vynikajici smes na testoviny (mlete+rajcata z plechovky+nejake koreni). A my ted omylem koupili i krajene na kostky, tak jeste uvidim, co z toho spacham, ale snad to bude taky dobre. Tak tolik kulinarske rady. Mej se krasne! Pa Klara
Ahoj Ewíku, doufáme, že se ti z toho ještě nemotá kebulka, jako na centrifuze, když jsi pořád otočená vzhůru nohama. Teď jsem se vrátil ze squashe s tvým mužem, Karel od vás odkoukal pěkné nemravnosti :-) A nesnažte se to svádět na tu chvíli, kdy byl u nás doma, je to vněm určitě hluboko zakořeněné :-)))
Měj se moc príma
O+K
Tomuto komentáři nerozumím ani hlavu ani patu...za squqshe s tvým mužem? Nemravnosti a Ty??? Žádám jako rodič vysvětlení....papapa mumi
Autor komentáře jest šťastně zadán a svou milou označuje termínem "moje žena" a jaksi tento "diskurs" (zde je toto slovo myslím na správném místě:-) přenáší i na ostatní osoby, s nimiž vchází do styku:-))) Pročež momentálně jsem jím označována jako žena pana Kaliby :-))) Ale nic si z toho nedělej, třeba až pan tiskový mluvčí O.K. fakt vstoupí do chomoutu, tak zjistí, že o tom neměl žertovat už tak dlouhou dobu dopředu:-))
A nemravnosti? Jejich "pachatelem" je jistý Karel - což je Honzův želvák... Želvák nám halt dospěl do stádia pohlavní dospělosti a tenhle týden na Karla přišlo jaro... Chce se chudák pářit... Ale jelikož nemá s kým, tak si "užívá" s kamenem a dělá s ním "nemravnosti" :-) Tolik na vysvětlenou :-)
Okomentovat