Dny mi teď ubíhají strašně rychle, jeden jako druhý... Dopoledne se věnuju studiu, odpoledne a večer čepuju píva, mixuju drinky, sbírám prázdné sklenice, připravuju cappuccina a moccaccina a trenuju na "usmívací maraton". Nevím, jestli někdo něco takového existuje, ale pakliže jo, dejte mi vědět, ráda se zúčastním, protože natrénováno budu mít dost a dost.
Někdy si připadám až přetrénovaná, jak mě z neustálého úsměvu cukají koutky, ale jednou chci být usměvavá "barmaid", tak musím něco obětovat... Nemám ráda, když někam přijdu a obsluha po mně hodí pohled naznačující otravu jedovatými houbami...
Ale abych nezapomněla, do výčtu svých denních a nočních aktivit musím zařadit spánek.
Spím zde skutečně jak zabitá a uznávám, že zařadit občas do stereotypního vysokoškolského života déletrvající manuální práci není k zahození :-) Člověk si aspoň začne vážit toho, co měl:-)
Dost stěžování si :-)
V domě máme nového člověka. Sice jen přechodně, ale i tak je to oživení. Francouzskému spolubydlícímu jménem Mathieu přijela včera jeho irská přítelka Imer. Setrvá zde s námi po dobu asi 3 týdnů. Momentálně spí, protože je unavená po dlouhém letu... a ne, že bych se k ní nepřipojila... Jsem fakt ospalá...
Jenže polehávání u bazénu skončilo. Dnes mám jediný volný den a strávit ho musím tím, že KONEČNĚ DODĚLÁM ÚTERNÍ PREZENTACI!
Mám tady hrozně špatnou studijní morálku!
Myšlenky mi pořád utíkají a na propaganda model ne a ne se soustředit! To radši surfuju po webovkách půjčoven aut a vymejšlím ptákoviny...
Ale nedá se svítit, musím máknout.
Příští týden to bude fakt chuťovka. Každý den dopoledne škola a krom úterý taky každý den práce... Tedy v úterý bude zase práce, ale naštěstí jen duševní, protože se chci pustit do dalšího elaborátu pro E15.
Mimochodem si vzpomínám, že jsem si dala jistý závazek, který bych měla splnit...
Tak tedy zde je můj poslední sloupek psaný na objednávku pro ekonomický deník E15.
Jmenuje se příznačně - SAVE WHALES, EAT JAPANESE - tedy ZACHRAŇTE VELRYBY, JEZTE JAPONCE... a co mě těší obzvlášť, je fakt, že už mi ani tentokrát nezměnili jméno... :-)
Za oskenování patří opět dík Tomášovi a Jeníkovi!
Já se v tuto chvíli už nejspíš rozloučím přímo na tomto místě, abych vás nenutila rolovat až na konec tapety:-)
Omlouvám se, že dnes jsem nenaplnila bloggerské minimum, ale čas je neúprosný...
Mějte se krásně. V úterý papa. Váš Ewík
Nepůjde-li to nějakému nešťastníkovi otevřít, zde čiště textová verze:
Zachraňte velryby – jezte Japonce!
Po 85 dnech na moři se do přístavu v Melbourne vrátila loď ochránců přírody z organizace Sea Sheperd, která je na mořích minimálně stejně aktivní, jako známější Greenpeace. A kapitán lodi nešetřil úsměvy. Přes 32 tisíc kilometrů pronásledovali ekologové japonské velrybářské lodě a zachránili tím více než polovinu z plánovaného počtu ulovených zvířat.
Komerční lov velryb je sice zakázaný, ale Japonsko každoročně využívá mezeru v pravidlech Mezinárodní velrybářské komise, která povoluje lov kytovců pro vědecké účely. Maso místo toho obvykle končí v japonských restauracích a obchodech. Konzumace velrybího masa je totiž součástí japonské tradice. Dokonce i v tuto chvíli se v některé z japonských škol pravděpodobně pořádá ochutnávka velrybího masa, aby se jeho prodej ještě podpořil. A poptávka si žádá nabídku…
Flotila japonských lodí proto vyplula vloni v listopadu s jasným cílem – nevracet se s méně než tisícovkou mrtvých zvířat. Řada států protestovala. Australský soud dokonce zakázal japonské společnosti lov velryb ve velké části tradičních lovišť v jižním Tichomoří poblíž Antarktidy, kde Austrálie vyhlásila podmořskou přírodní rezervaci.
Ani to ale nepomohlo, a tak vstoupili do hry ekologičtí aktivisté. Začala hra na kočku a na myš. Japonci kličkovali, aby australským lodím došlo palivo. Za to se dočkali odplaty v podobě „smrdutých bomb“, tedy lahví se žluklým máslem, které ekologové házeli na japonské paluby.
Řeknete si – jako malé děti. Ale Australané mají k dispozici i mnohem účinnější zbraně, než zkažené máslo. Japonsko je kupříkladu druhým největším obchodním partnerem Australanů. Čekali byste bojkot japonského zboží? Marně. Australští obchodníci se místo toho inspirovali českým „Zabij bobra, zachráníš strom“ a zemí se šíří nová módní vlna. Ve velkém se tu prodávají asijská trička s nápisem „Save whales – eat Japanese!“
5 komentářů:
Evíku, bude mi ctí a potěšením zbavit tě břemena utrpení a napomoci ti v hospodaření s časem. S klidem v duši mi můžeš poslat odkazy na hlavní půjčovny, rád se obětuji a ujmu oněch ptákovin, abys mohla věnovat svůj cenný čas tomu, co tě baví a obohacuje, tedy studiu levicových klasiků :-)
H.
Tak pravil levicový klasik... Kdy vyjde tvůj první sborník, mistře? :-)
Jen co shromáždím dostatek kvalitních materiálů, z nichž bych ho mohl sestavit. Dovoluji si tedy rovnou požádat o svolení, aby můj sborník otevřelo tvé precizní zpracování Propaganda Modelu!
H.
Švestičky, švestičky, jooo? :-))) No uvidíme, třeba ti to bude k něčemu platný :-)
No jistě, že bude - zavařím je a budou parádní povidla!
Okomentovat